VÝSLEDKY ANKETY | Vliv českých europoslanců 2025

Smysl žebříčku

Činnost a vliv členů Evropského parlamentu je obtížné hodnotit. Nelze definovat zcela objektivní sadu kritérií, která by to umožňovala. Existují sice uznávané zahraniční žebříčky, jako například MEPMatrix.eu, které se snaží nestranně posuzovat vliv na základě kvantitativních ukazatelů, například počtu zpráv či projevů na plénu. Vážným nedostatkem takového přístupu je, že z hodnocení zcela vypadne obsah, a tedy i význam dané legislativy či vystoupení.

Vyhodnocovat názory expertů, kteří činnost europoslanců sledují, je možný alternativní přístup, který má však rovněž omezenou výpovědní hodnotu, protože je z podstaty subjektivní a nevypovídá nic o spokojenosti voličů s prací daných europoslanců/-kyň. Žebříček Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM může být vhodným doplňkem do skládačky dalších ukazatelů, jimiž je možné činnost poslanců posuzovat. 

Jak žebříček číst? 

Nejedná se o reprezentativní průzkum, který by pomocí rigidní metodologie přesně měřil nálady a názory mezi všemi experty, kteří sledují politiku EU. Žebříček je založený na výsledcích ankety mezi různorodě sestaveným souborem respondentů. Ke správné interpretaci je třeba jej chápat orientačně a celistvost obrázku o práci a vlivu europoslanců/-kyň je vhodné doplnit dalšími informacemi a vstupy jako je konkrétní legislativní práce poslanců, význam funkcí ve vedení parlamentů, výborů nebo uvnitř frakcí a širší vliv na evropský a domácí politický diskurz.

Respondenti

Institut EUROPEUM oslovil množství expertů, diplomatů, úředníků, zástupců byznysu a médií napříč různými sektory s cílem sestavit co nejbohatší soubor oslovených. Z došlých odpovědí pak sestavil výsledky žebříčku. Ankety se zúčastnilo 87 respondentů, kteří jednotlivé europoslance hodnotili známkami jako ve škole. Prostým aritmetickým průměrem jsme pak vypočítali výsledné známky pro jednotlivé poslance/-kyně.

Výsledky 2025

1.Vliv na unijní politiku

V hodnocení celkového vlivu uvnitř Evropské unie získali v anketě nejvyšší hodnocení Luděk Nidermayer z TOP09 a zástupci hnutí STAN Danuše Nerudová a Jan Farský. Zatímco poslední dva jmenovaní jsou v Evropském parlamentu nováčci, Niedermayer se vysoko umístil i v loňském žebříčku (3. místo) a potvrdil tak stabilní hodnocení ze strany expertů.  

Ve srovnání s loňským žebříčkem stojí za pozornost respondenty pociťovaný hluboký propad vlivu europoslanců hnutí ANO. Zatímco v roce 2024 v anketě obsazovali zástupci ANO ve všech kategoriích čelní místa (Charanzová, Dlabajová) nebo střední příčky (Hlaváček, Kovařík, Knotek). Letos respondenti za nejvlivnějšího europoslance ANO označili Ondřej Kovaříka až na 10. místě, následovaný těsně dalšími zástupci ANO (Knotek, Bžoch, Dostálová). Někteří zástupci ANO jsou současně mezi těmi s vůbec nejhoršími známkami (Nagyová, Kubín). Propad je pravděpodobně důsledkem výrazné personální obměny a odchodu hnutí do nově ustavené frakce Patrioti pro Evropu. 

V žebříčku se dobře dařilo dále ODS, zejména Alexandru Vondrovi. Skokankou ve vlivu na unijní legislativu a názory se stala Veronika Vrecionová, která se z podprůměrné příčky vyšplhala do první třetiny, a nadprůměrně se daří i nováčkovi Ondřeji Krutílkovi. Naopak o mandáty přišli členové ODS, jejichž vliv v minulosti respondenti hodnotili nízko (Zahradil, Tošenovský). Pozice upevnil také Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL. Nejhůře hodnoceným europoslancem v oblasti vlivu na unijní politiku je Ivan David z SPD těsně následovaný Ondřejem Dostálem z hnutí Stačilo, Janou Nagyovou z ANO a Filipem Turkem (za koalici Přísaha a Motoristé sobě). 

2. Vliv na domácí priority

Respondenti v anketě rozlišují, že ne všichni europoslanci dokáží svůj vliv uvnitř institucí Evropské unie současně přetavit ve schopnost ovlivňovat českou veřejnou debatu a politické priority vlády. Ve druhém ukazateli mají logickou výhodu europoslanci vládních stran. 

Podobně jako v loňském žebříčku se tak potvrdilo prvenství Alexandra Vondry, který patří mezi výrazné tváře ODS a současně má blízko k premiérovi Petru Fialovi. Vysoko respondenti hodnotili také činnost Luďka Niedermayera a Danuše Nerudové.

Za pozornost stojí relativně vysoké umístění dalších výrazných europoslanců, kterým současně respondenti dávali nízké známky při hodnocení jejich vlivu na unijní politiku nebo schopnost šířit dobré jméno Česka v Bruselu, konkrétně jde o Filipa Turka zastupujícího stranu Motoristé sobě, a Kateřinu Konečnou, která současně do parlamentní voleb v Česku vede uskupení Stačilo!. Zajímavé je, že stejný efekt nenastal u kolegů Turka a Konečné Nikoly Bartůšek a Ondřeje Dostála, vysoký domácí výtlak tak pravděpodobně souvisí spíše s osobní než politickou značkou. 

Nejhůře hodnocenou europoslankyní v ukazateli vlivu na domácí politiku se stala Jana Nagyová z hnutí ANO, jejíž mediální dosah je omezený spíše jen na její pokračující trestní stíhání.  

3. Reprezentace Česka

Respondenti v anketě hodnotili rovněž to, jak jednotliví/-é europoslanci/-kyně přispívají k šíření dobrého jména Česka v EU. Nejlépe z toho hodnocení vyšel Luděk Niedermayer, následovaný Janem Farským a Danuší Nerudovou. 

Obecně se v tomto ukazateli opět daří lépe spíše vládním stranám a hůře opozičnímu hnutí ANO, přestože v loňském žebříčku tomu bylo u zástupkyň ANO naopak. Zajímavý je odskok Alexandra Vondry na konec první třetiny proti příznivému hodnocení jeho viditelnosti a vlivu v unijní politice i domácí debatě.

Nejhůře hodnocenou europoslankyní se stala opět Jana Nagyová z ANO, což pravděpodobně rovněž souvisí s jejím trestním stíháním.