Archiv článků

V tomto blogovém příspěvku se stážistka Institutu EUROPEUM Emma Šílová zabývá tím, jak digitální vyloučení nadále omezuje přístup starších lidí k eHealth službám v Česku. Na základě národních dat, unijních i národních strategií a nedávných reforem v oblasti digitalizace zdravotnictví článek analyzuje překážky, kterým senioři při využívání eHealth služeb čelí, hodnotí postavení Česka v oblasti inkluze eHealth a předkládá doporučení pro tvorbu politik, která mají zajistit, aby digitální transformace zdravotní péče nenechala seniory stranou.

Vzhledem k posunu směrem ke geopolitickému rámcování několika oblastí politiky EU, jako rozšíření, zemědělství a energetika, je geopolitický obrat ve veřejné diplomacii EU přístupem, který je třeba zvážit i v dnešním vysoce konkurenčním komunikačním prostředí, píše Oszkár Roginer-Hofmeister. Argumentuje, že v reakci na výzvy ze strany Ruska, Číny a v poslední době i USA se EU snaží změnit svou image a prezentovat se jako geopolitický aktér.

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Hlasování o účasti Izraele na Eurovizi 2026 vzbudilo velkou pozornost i kontroverze. Některé země se od soutěže odstupují, přesto debata o účasti Izraele a dilematech, kterým EBU čelí, pokračuje. Tento text si klade za cíl pomoci pochopit vzniklou kontroverzi a vysvětlit, jak se Eurovize ocitla v centru globální politiky. Ideální pro každého, kdo se snaží porozumět tomu, co se právě děje.

Tento policy paper se zaměřuje na to, jak se obraz Evropské unie formuje na arménských sociálních sítích v době rostoucí politické nejistoty a měnících se očekávání. Analyzuje hlavní online narativy, klíčové aktéry a napětí mezi nadějemi vkládanými do EU a frustrací z omezených výsledků v rychle se proměňujícím geopolitickém prostředí.

Policy paper ukazuje, jak se téma vstupu Ukrajiny do Evropské unie stalo v Maďarsku nástrojem domácí politické mobilizace. Sleduje, jak Viktor Orbán a vládní komunikace postupně rámují Ukrajinu jako hrozbu a začleňují ji do širšího anti-bruselského narativu, který pracuje se strachem z války, ztráty suverenity a „cizích hodnot“ v kontextu blížících se voleb v roce 2026.

Práce na platformách ve státech V4 a na západním Balkáně rychle roste, ale zůstává nedostatečně regulovaná, což představuje rizika pro pracovníky i sociální systémy. Závěrečná zpráva, jejíž autorkou je Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, financovaná nadací Stiftung Mercator, vyzývá k regionálně specifickým reformám s cílem posílit legislativní rámec, kontrolní mechanismy, ochranu pracovníků a sběr dat. Současně zdůrazňuje potřebu širší spolupráce na národní i evropské úrovni.

The analysis assesses the evolution of transatlantic relations in 2025 in the context of Donald Trump’s return to office and changes in the U.S. approach to security guarantees. It examines the implications of these shifts for European security, collective defence, strategic autonomy, and the resilience of democratic institutions. The text also addresses issues of geopolitical stability in the Arctic and the MENA region, as well as climate and energy policy, trade relations, and technological competitiveness. Drawing on discussions from the Transatlantic Policy Forum, it formulates key recommendations for strengthening transatlantic cooperation in the areas of security, the economy, and strategic coordination.

Jak může Česko posílit svou konkurenceschopnost, aniž by ohrozilo sociální soudržnost? Na tuto otázku hledal odpovědi kulatý stůl Národního konventu o EU, který se uskutečnil 21. listopadu 2025 a zaměřil se na roli sociální dimenze v kontextu Draghiho zprávy. Diskuze otevřela témata udržitelnosti evropského sociálního modelu i toho, jaké unijní nástroje může Česká republika využít pro svůj hospodářský, sociální a regionální rozvoj. Odborný podklad a doporučení k tomuto tématu zpracovali Klára Votavová a Carlos Gómez del Tronco.