Česká republika

Česko požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků v rámci migračního paktu, protože bylo zařazeno mezi státy se „závažnou migrační situací“. Podle Martina Vokálka existuje vysoká šance, že Česká republika takovou výjimku získá – mimo jiné kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které přijala. O finální podobě výjimky rozhodnou členské státy v prosinci. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Před více než dvaceti lety jsme řekli „ano“ Evropské unii – a od té doby balancujeme mezi suverenitou a spoluprací, mezi Bruselem a Prahou. Co jsme získali a co jsme museli pustit? Je možné být zároveň samostatným státem a aktivním členem evropského týmu?

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Rok 2025 byl pro evropský i český automotive turbulentní – americká cla, strategický dialog EU s automobilovým průmyslem, úprava emisních cílů i znovuotevřená debata o ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Vítězství Andreje Babiše by podle bruselských analytiků nebylo pozitivním signálem pro EU, rozhodující ale bude charakter jeho kabinetu. Přestože je srovnáván s Viktorem Orbánem, odborníci jej označují spíše za pragmatika než za radikálního euroskeptika, což naznačuje, že česká zahraniční politika nemusí projít zásadním obratem. Pro České Noviny komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Hrozí, že by Česká republika za vlády hnutí ANO a Andreje Babiše opustila Evropskou unii či NATO? Pravděpodobné to není, přesto se mezi potenciálními partnery pro Babišovu vládu objevuje Kateřina Konečná a koalice Stačilo!, která stále prosazuje referendum o vystoupení z obou organizací. Pro Blesk Zprávy komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Navzdory pozitivním ekonomickým statistikám převládá mezi českými voliči nespokojenost a pocit bezmoci. Tato atmosféra může nahrávat návratu 71letého Andreje Babiše do čela politiky. Pro Weekendavisen komentoval Výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.