energetika

iRozhlas.cz ve svém článku o aktuální evropské energetické politice odkazuje na přehled Plyn v číslech - Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko?, kterou pro EUROPEUM vypracoval náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Michal Hrubý se pro iRozhlas dále podrobněji vyjádřil i k nutnosti budování energetické nezávislosti na Rusku, snižování roční spotřeby a českých zájmech.

Naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková v pořadu Odpolední Plus komentovala plánovaná jednání na poli evropského summitu, které mají pomoct dalšímu společnému postupu vůči Rusku a evropské energetické samostatnosti. Co bude energetická krize znamenat pro začínající české předsednictví?

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová je citována v článku EURACTIVu zabývající se LNG. Podle Kateřiny Davidové představuje nová unijní strategie posun „správným směrem“.

Nově ohlášená možnost těžby zemního plynu v Severním moři aktuální situaci nevyřeší. „Ve středně- a dlouhodobém horizontu je to pouze jedno z mnoha řešení pro diverzifikaci zdrojů. Je ale otázkou, zda to bude mít významnější vliv na evropský trh s plynem a evropskou nezávislost." Projekty těžby surovin v EU je ale nutné podpořit.

Naše výzkumná pracovnice Katharine Klačanský napsala policy paper na téma "Budoucnost energetické chudoby: Bude Sociální klimatický fond stačit pro spravedlivý přechod?" ve kterém zmiňuje například, že spravedlivý přechod k zelené ekonomice je takový, který nikoho nenechá pozadu.

Zveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, která se uskuteční dne 21. března o 17:30, tentokrát na téma: "Budoucnost evropské energetiky – jak zajistit stabilní a čisté zdroje energie bez Ruska?". Ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ještě více rozdmýchala otázku o energetické bezpečnosti ČR a EU a o budoucnosti energetiky u nás. Současná bezpečnostní situace ukazuje na nutnost co nejdříve diverzifikovat energetické zdroje, tedy zabezpečit dodávky energií z různých regionů a zemí tak, aby se zamezilo přílišné závislosti na Rusku. Je úplné nebo i částečné zastavení ruských dodávek plynu do Česka a Evropské unie reálnou možností? Jaké dopady by to mělo na naší energetickou bezpečnost? Jak velký další růst cen energií můžeme v tomto případě očekávat? Jak by měly státy EU reagovat a pomoci domácnostem i průmyslu předpokládané zvýšení zvládnout? Může znamenat případné dočasné zvýšení těžby uhlí návrat k fosilním palivům a konec klimatických ambicí EU? Nebo může naopak aktuální problematická situace ještě více urychlit energetickou transformaci?

Novou vládu čeká v příštích sto dnech řada výzev. Naše výzkumná pracovnice, Kateřina Davidová, v článku Deníku N zdůraznila problematiku klimatické změny a energetiky.

Naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová napsala článek do Hospodářských novin o balíčku "Fit for 55", který ovlivní, jak se v následujících letech bude vyvíjet evropská energetika, doprava, zemědělství či průmysl.

Linda Zeilina napsala v rámci platformy Think Visegrad policy paper na téma udržitelných financí a energetické bezpečnosti zemí Visegrádské skupiny.

Náš výzkumný pracovník Louis Cox-Brusseau publikoval EU Monitor, ve kterém se zaměřuje na 4 největší výzvy pro EU v oblasti bezpečnosti.

Bez nadsázky lze říci, že rok 2018 byl rokem, kdy o klimatické změně slyšel či četl úplně každý. Podle amerického deníku New York Times byla klimatická změna tím nejdůležitějším, o čem v minulém roce jeho novináři psali. Tento fakt však není důvodem k radosti.

Přijměte naše srdečné pozvání na konferenci pořádanou naší bruselskou kanceláří 1. října v Bruselu.