EU

Zveme vás na veřejné natáčení podcastu Café Evropa. Tentokrát o tom, jak dnes vypadá moderní vlastenectví a jak se proměňuje vztah občanů k vlastní zemi v globalizovaném světě.

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vás zve na veřejnou debatu o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jak se Evropa a včetně států střední a východní Evropy — může aktivněji zapojit v době globálních změn. Přijďte si poslechnout přední experty a dozvědět se, co mohou proměny amerických priorit znamenat pro Evropu.

A je to tady – druhé vydání našeho odborného časopisu EuroLens! Tento číslo navazuje na úspěch prvního vydání a opět přináší rozhovory s experty, komentáře a články na bezpečnostně-politická i mimo-politická témata. Najdete v něm také přehled chystaných akcí, konferencí a mnoho dalšího. Doufáme, že pro vás bude zajímavým a inspirativním zdrojem informací a užitečným pomocníkem ve vaší práci.

Česko požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků v rámci migračního paktu, protože bylo zařazeno mezi státy se „závažnou migrační situací“. Podle Martina Vokálka existuje vysoká šance, že Česká republika takovou výjimku získá – mimo jiné kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které přijala. O finální podobě výjimky rozhodnou členské státy v prosinci. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Ministři životního prostředí EU se dohodli na odkladu zavedení systému emisních povolenek ETS2 na rok 2028. Ačkoli státy tento krok prezentují jako ústupek, podle expertů odklad přinese hlavně zmatek a může zpomalit investice do zelené transformace. České republice navíc hrozí sankce či ztráta přístupu k sociálně-klimatickému fondu, pokud systém plně nepřevezme do legislativy. Komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Institut EUROPEUM vás zve na panelovou diskuzi, kde se zaměříme na reformní úsilí Ukrajiny na cestě k členství v EU, na zkušenosti, které jí může předat Česko ze svého přístupového procesu, a na to, jak by její přijetí mohlo ovlivnit samotnou Evropskou unii.

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.

Nizozemské parlamentní volby přinesly těsné vítězství liberální strany D66 před protiimigrační PVV Geerta Wilderse. Zatímco D66 výrazně posílila, PVV ztratila podporu a ostatní strany již dříve vyloučily spolupráci s Wildersem. Očekává se složité povolební vyjednávání, které může trvat měsíce. Nová vláda pravděpodobně zachová tradiční proevropský a proatlantický kurz země. Článek komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM Martin Vokálek.

Před více než dvaceti lety jsme řekli „ano“ Evropské unii – a od té doby balancujeme mezi suverenitou a spoluprací, mezi Bruselem a Prahou. Co jsme získali a co jsme museli pustit? Je možné být zároveň samostatným státem a aktivním členem evropského týmu?