EU

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Přidejte se k nám a iniciativě JustGreen na Evropském týdnu regionů a měst v Bruselu a zjistěte, jak mohou hlasy občanů přispět ke spravedlivé a inkluzivní budoucnosti. Naše akce s názvem „Posilování postavení občanů při utváření spravedlivé zelené budoucnosti“ se bude zabývat tím, jak zajistit, aby byla zelená transformace inkluzivní.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Vítězství Andreje Babiše by podle bruselských analytiků nebylo pozitivním signálem pro EU, rozhodující ale bude charakter jeho kabinetu. Přestože je srovnáván s Viktorem Orbánem, odborníci jej označují spíše za pragmatika než za radikálního euroskeptika, což naznačuje, že česká zahraniční politika nemusí projít zásadním obratem. Pro České Noviny komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Hrozí, že by Česká republika za vlády hnutí ANO a Andreje Babiše opustila Evropskou unii či NATO? Pravděpodobné to není, přesto se mezi potenciálními partnery pro Babišovu vládu objevuje Kateřina Konečná a koalice Stačilo!, která stále prosazuje referendum o vystoupení z obou organizací. Pro Blesk Zprávy komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Migrační pakt vstoupí v platnost v červnu příštího roku. Ministerstvo vnitra proto počítá s náborem desítek nových odborníků a se zřízením školicího centra, přičemž potřebné prostředky chce čerpat z evropských fondů. O vypsání projektů se rozhodne na začátku roku. Do té doby ale v Česku proběhnou sněmovní volby a strany, které mají šanci sestavit vládu, už nyní deklarují: migrační pakt odmítneme. Pro Novinky.cz komentoval výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Bezpečnost a ETS2 jsou evropská témata, která se propisují do české předvolební kampaně. Proč s námi emisní povolenky zůstanou? Je federalizace Evropské unie reálná? A kde hledat původ české euroskepse? Odpovídá Viktor Daněk, Institut EUROPEUM.

Nový polský prezident oficiálně složil přísahu. Letos v červnu Karol Nawrocki zvítězil v prezidentských volbách nad liberálem Rafałem Trzaskowským, což potvrdilo silnou politickou polarizaci Polska. Pro TN Live okomentoval zástupce výkonného ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Polsko bude mít od středy nového prezidenta - úřadu se ujme historik Karol Nawrocki, kterého ve volbách podpořila opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost. Nástup nového prezidenta okomentoval pro Rádio Impuls Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Žádné euro, žádná EU. Před volbami sílí populistická rétorika volající po zastavení evropské integrace. O tom, jak by rozvod s Bruselem „bolel“ a jaký scénář by Česko čekal, ale protievropští politici ze Stačilo! či SPD mlčí. Pro Seznam Zprávy okomentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.