EU

Vztahy mezi Bruselem a Pekingem se v průběhu let často dramaticky měnily. Občas spolupráce, jindy napětí. Často i obavy z nerovnováhy. Proč jsou vztahy s Čínou pro Brusel strategicky důležité? Situaci komentovala analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Zabouchl si Zelenskyj dveře do Evropské unie? Situaci ohledně protestů v souvislosti s rozhodnutím Zelenského omezit protikorupční úřady na Ukrajině komentoval pro TA3 výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Dne 16. července 2025 představila Evropská komise svůj návrh na příští viaceroční finanční rámec (MFF) pro období 2028–2034. Tím byl zahájen proces, který pravděpodobně povede k dlouhému vyjednávání mezi institucemi EU a může trvat až do konce roku 2027. Policy paper analyzuje diskuse, které předcházely zveřejnění návrhu, zdůrazňuje klíčové prvky očekávané v nadcházejícím MFF a zachycuje kompromisy, kterým budou muset tvůrci politik čelit během vyjednávání. Zároveň analýza nabízí konkrétní doporučení pro české i evropské politiky s ohledem na specifický kontext České republiky i širší evropské souvislosti.

Migrační politiku EU komentoval pro CNN Prima News výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská komise ve středu představila návrh nového rozpočtu na další roky. Ten je rekordně velký a opírat se bude muset také o nové finanční zdroje. Pro Česko je to velká příležitost, říká výkonný ředitel institutu EUROPEUM Martin Vokálek. Upozorňuje ale na to, že vláda bude muset být v Bruselu aktivnější, aby rekordní peníze z EU skutečně získala.

Evropská komise navrhla nový rozpočet, který má zajistit efektivnější využívání unijních fondů. Situaci okomentoval pro STVR Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Jak je nastaven návrh příštího unijního rozpočtu i z pohledu Česka? Situaci komentoval pro ČRo Radiožurnál výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Evropská komise připravuje návrh víceletého rozpočtu na období 2028–2035. Vedle investic do zemědělství, obrany či klimatických cílů se v Bruselu stále častěji mluví o potřebě větší flexibility – a také o tom, jak zabránit zneužívání fondů v zemích, které porušují základní hodnoty Unie. Situaci pro ČT24 komentuje výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Je to právě rok, kdy se Evropský parlament v současném složení oficiálně ujal funkce po loňských eurovolbách. Institut pro evropskou politiku proto na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu uspořádal druhý ročník žebříčku vlivu českých europoslanců/-kyň, a to s cílem zhodnotit, jak se po prvním roce nového mandátu českým zástupcům/-kyním daří.

Příležitost zeptat se europoslance Jana Farského na zhodnocení evropských krizových nástrojů jsme měli po debatě k poslednímu plenárnímu zasedání nazvané „Požáry, povodně a extrémní počasí – jak EU pomáhá?“. Evropská unie uvolnila přes 114 milionů eur z Fondu solidarity na pomoc Česku po loňských záplavách. Podle europoslance Jana Farského je to důkaz, že evropské nástroje, včetně mechanizmu rescEU, fungují — a to nejen na papíře, ale i v terénu. V rozhovoru pro Institut EUROPEUM mluví o nutnosti prevence, roli obcí i o tom, proč klimatická a krizová politika musí jít ruku v ruce.

Zatímco se zdálo, že Spojené státy a Evropská unie jsou blízko uzavření obchodní dohody, americký prezident Donald Trump náhle oznámil 30% cla na evropské zboží. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy vyjednávání dospěla téměř k závěru, a evropští diplomaté spekulují, zda jde o definitivní rozchod, nebo o nátlakovou taktiku ze strany Washingtonu. Situaci pro ČT24 komentuje zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou ustála hlasování o nedůvěře, které vyvolali zejména krajně pravicoví europoslanci kvůli aféře se zatajenými zprávami s Pfizerem. Ačkoli klíčová většina v Parlamentu zůstala, rozložení sil se proměňuje a Komise může být do budoucna víc závislá na podmíněné podpoře levicových frakcí. Situaci pro CNN Prima News komentuje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.