Maďarsko

Institut EUROPEUM ve spolupráci s platformou Think Visegrad v Bruselu uspořádal 15. července 2026 kulatý stůl s názvem Maďarský evropský restart? Dopady na EU a budoucnost spolupráce V4. Diskuse se zaměřila na důsledky politické změny v Maďarsku pro obnovu právního státu a demokratických institucí, budoucí vztahy země s Evropskou unií a perspektivy regionální spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Jaké je budoucí směřování Maďarska v Evropské unii? A jak případné změny dopadnou na spolupráci zemí Visegrádské skupiny? Na tyto otázky budeme 15. července odpovídat v rámci kulatého stolu v bruselské kanceláři Institutu EUROPEUM. Akci organizujeme ve spolupráci s Platformou Think Visegrad.

Péter Magyar vyhrál maďarské parlamentní volby s obrovským náskokem a Viktor Orbán po patnácti letech odchází z premiérské pozice. Pro Andreje Babiše to znamená ztrátu klíčového spojence. Budoucnost vztahů komentoval pro update eu výkonný ředitel Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře Martin Vokálek.

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku přinesly zlom, konec Orbánovy éry přepisuje evropskou mapu. Co ztráta spojence znamená pro Andreje Babiše a co z vítězství Pétera Magyara plyne pro Evropskou unii? Pro Seznam Zprávy komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Jak chce vládnout příští maďarský premiér Péter Magyar? Co znamená volební porážka premiéra Viktora Orbána pro Evropskou unii? Výsledek maďarských parlamentních voleb pro ČRo Plus komentoval zástupce výkonného ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Odhalení, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó sdílel důvěrné informace z unijního jednání s ruským ministrem Sergejem Lavrovem, potvrdilo tušenou pravdu: Maďarsko je nespolehlivý partner, kterému ostatní unijní státy nedůvěřují. Jak se kauza odrazí v dalším fungování evropského společenství? Pro Voxport komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Maďarsko čekají jedny z nejzásadnějších voleb od pádu komunismu. Po patnácti letech u moci čelí Viktor Orbán dosud nejsilnějšímu vyzyvateli – Péteru Magyarovi a jeho straně TISZA, která vede v nezávislých průzkumech a dokáže oslovit voliče napříč regiony i generacemi. Volby mohou zásadně ovlivnit směřování země, její vztahy s EU a celkový stav demokracie. Článek okomentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, vedoucí programu Global Europe.

Maďarsko vstupuje půl roku před parlamentními volbami do vyhrocené fáze politického souboje. Nová konzervativní strana Tisza vedená Péterem Magyarem si udržuje silnou podporu a zpochybňuje dlouhodobou dominanci Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Zatímco Tisza dokázala převzít iniciativu v utváření politických témat, Fidesz se snaží reagovat intenzivní mediální kampaní a osvědčenou strategií hledání „nepřátel“. Přestože podpora obou táborů stagnuje, výsledek zůstává otevřený a bude záviset na tom, kdo dokáže přesvědčivěji oslovit voliče v posledních měsících před volbami. lánek napsal Yusuke Ishikawa, nerezidentní odborný spolupracovník think-tanku EUROPEUM.

Maďarsko opakovaně využilo svého práva veta nejen k nátlaku na Ukrajinu v bilaterálních otázkách, ale také k získání ústupků ze strany EU, zejména v rozpočtové oblasti a v oblasti právního státu, říká Martin Vokálek, výkonný ředitel pražského Institutu EUROPEUM.

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Jednotný přístup Evropy tradičně komplikuje Maďarsko, které pomoc Ukrajině otevřeně odmítá. Společnou evropskou obranu komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.