policy paper

Dokument „Transatlantic Policy Forum 2024 Backgrounder“ nastiňuje klíčové strategické výzvy a politické směry pro transatlantické vztahy v době, kdy se v USA blíží prezidentské volby. Zabývá se očekávanými otázkami transatlantické spolupráce, včetně rozšíření NATO a EU, reakce na válku na Ukrajině, bezpečnosti ve střední a východní Evropě a rostoucího geopolitického napětí s Čínou. Publikace zdůrazňuje, že je třeba, aby USA a Evropa posílily spojenectví a čelily tak výzvám, jako je ohrožení integrity voleb, multipolární obchodní systém a autoritářské vlivy.

Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Jak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.

Rychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.

V proškolování zaměstnanců automobilek není na co čekat, pokud nechceme, aby náš autoprůmysl zkostnatěl a zaniknul. Píše Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Naše výzkumnice Danielle Piatkiewicz se podílela na analýze zabývající se nejnovějšími překážkami, kterým čelí transatlantická bezpečnost, zejména na pozadí ruské války proti Ukrajině. Důraz je kladen na nutnost řešit geopolitické výzvy a zároveň usilovat o strategickou nezávislost v hospodářských a energetických otázkách, a to vše při zachování společných demokratických principů, které tyto spojence spojují. Dokument rovněž předjímá nadcházející překážky v roce 2024, včetně významného volebního roku, a nutnost, aby transatlantické vztahy posílily své odhodlání do budoucna.

Naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikla publikace Tamáše Borose, která se zaměřuje na problematiku chudoby v zemích Visegrádu. Dokument přibližuje současnou situaci v tomto regionu, jelikož i přes robustní ekonomický růst v zemích V4 je stále nezaměstnanost mnohem vyšší, než v zemích západní Evropy.

Ondřej Horký-Hlucháň, Senior Research Fellow z Ústavu mezinárodních vztahů napsal pod záštitou Think Visegrad in Brussels project policy paper s názvem "Soudržnost politik pro udržitelný rozvoj: Průvodce řešením problémů pro neochotné dárky z EU".

Peter Stepper, Senior Research Fellow, vedoucí Euroatlantického programu pro Institut pro zahraniční věci a obchod, napsal politický dokument nazvaný „V4 v Bruselu – Kontrola reality mezinárodního pohledu na visegrádskou spolupráci“.