Rusko

Vedoucí představitelé 27 členských států Evropské unie se na summitu v Bruselu dohodli na prodloužení sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Co dalšího se na summitu odsouhlasilo, okomentoval pro TN Live v rozhovoru s moderátorkou Bárou Šimkovou Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Režimy pana Fica a Orbána nehrají podle demokratických hodnot a fér pravidel a hrozí to, že na ně ostatní státy EU budou tlačit z pohledu zásad porušování právního státu nebo dalších kroků, které činí. Zároveň jsou mezi těmito zeměmi a Ruskou federací jisté obchodní vztahy a jiné vazby. Maďarsko a Slovensko blokují rozhodnutí Evropské rady z vlastních zájmů. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Evropská unie podle návrhu postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Návrh okomentovala pro Deník N analytička Zuzana Krulichová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Na stole je osmnáctý sankční balíček. Evropská komise chce zvýšit tlak na Rusko, aby Moskva zasedla k vyjednávacímu stolu a přistoupila na příměří. Komise se chce zaměřit jak na ruskou stínovou flotilu, tak na ruské banky. Pro STVR komentoval ředitel pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Česko se poprvé po více než šedesáti letech obejde bez dodávek ruské ropy. Nově zajištěné surové dodávky mají pokrýt veškerou domácí spotřebu, a to bez závislosti na jediném dodavateli. Země tak naplňuje svůj závazek vůči Evropské unii a posiluje svou energetickou bezpečnost. Pro TN Live komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Trumpův vyslanec Steve Witkoff má za sebou noční jednání v Moskvě. Podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia zůstává otázka příměří nejistá, připustil ale náznaky optimismu. Podobně se vyjádřil i Kreml. Pro ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie v posledních letech hospodářský zaostává za svými konkurenty. Plán v nastartování spočívá ve snížení byrokracie, ulehčení podnikání nebo v sázce na umělou inteligenci a energetickou soběstačnost. Pro Televizní noviny komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V rámci širší strategie Evropské unie zaměřené na snížení energetické závislosti na Rusku a posílení energetické bezpečnosti byl předložen návrh na zákaz dovozu ruského plynu do všech 27 členských států EU, včetně České republiky a Polska. Tento krok je součástí reakce na geopolitické napětí a agresi Ruska vůči Ukrajině, která odhalila zranitelnost evropského energetického sektoru. Jak zdůvodňuje desítka zemí včetně Polska a Česka tento návrh? Pro Český rozhlas komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Rozhodnutí Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi, zastavit tranzit plynu z Ruska, Fico označuje za ohrožení Slovenska. Navzdory avizovanému ukončení tranzitu plynu vláda Roberta Fica nepřipravila Slovensko na tuto situaci. Vyjednává jak s Moskvou o dodávkách z Ruska tak s Evropskou komisí a hrozí vetem při hlasování v EU. Pro Ranní Plus komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Na konferenci „Resilient Europe“, která se konala v Praze v říjnu 2024, se sešli přední odborníci z celé Evropy, aby se podělili o své zkušenosti a osvědčené postupy, kterým čelí při potírání hrozeb jako jsou dezinformace ze strany Ruska, taktiky hybridní války, které usilují o destabilizaci demokratických institucí a podkopávají důvěru veřejnosti. Tento strategický dokument shrnuje hlavní poznatky z konference do tří základních kategorií: hybridní hrozby, manipulace s informacemi v digitálním prostoru a strategická komunikace. Tyto kategorie zahrnují širokou škálu opatření přijatých evropskými státy a institucemi k zajištění demokratické odolnosti a tento dokument dále identifikuje nejnaléhavější výzvy a příležitosti pro budoucí úsilí. Shrnuli Jonáš Syrovátka z Institutu EUROPEUM, Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost a Nikoleta Nemečkayová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Když studená válka začala, Sovětský svaz zdaleka nebyl velmocí. Tváří v tvář americké síle se namísto přímé vojenské konfrontace Stalin rozhodl pro opatrný přístup, aby prosadil sovětský vliv. I když dnešní Rusko představuje zcela jinou hrozbu než jeho sovětský předchůdce, Vladimir Putin čelí podobným geopolitickým výzvám. Přečtěte si komentář výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM Huga Blewetta-Mundyho pro EUobserver.

Severní Korea vstoupila do války proti Ukrajině na straně Ruska. Kyjev očekává od svých partnerů odpovídající reakci. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského existují důkazy o tom, že ze Severní Koreje do Ruska míří nejen dělníci, ale také vojenský personál. Situaci pro sestry.eu komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.