Ukrajina

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Pro Český rozhlas komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Ukrajina kategoricky odmítá jakoukoli mírovou dohodu uzavřenou bez její přímé účasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj tak reagoval na telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Zatímco Trump optimisticky hovoří o blížícím se konci války, evropští i ukrajinští představitelé mluví spíše o studené sprše než o průlomu v jednáních. Situaci pro Český Rozhlas Plus komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Polský premier Donald Tusk představil europoslancům priority předsednictví v Radě Evropské Unie. Varšava od ledna vystřídala Budapešť a soustředí se zejména na posílení bezpečnosti kontinentu. O tom jestli a jak předsednictví ovlivní podporu Ukrajiny mluvil ve vysílání STVR Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

V rámci širší strategie Evropské unie zaměřené na snížení energetické závislosti na Rusku a posílení energetické bezpečnosti byl předložen návrh na zákaz dovozu ruského plynu do všech 27 členských států EU, včetně České republiky a Polska. Tento krok je součástí reakce na geopolitické napětí a agresi Ruska vůči Ukrajině, která odhalila zranitelnost evropského energetického sektoru. Jak zdůvodňuje desítka zemí včetně Polska a Česka tento návrh? Pro Český rozhlas komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.

Rok 2024 znamenal důležitý okamžik v procesu rozšiřování Evropské unie. Významného pokroku došlo zejména v případě Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory, země ale čelí přetrvávajícím problémům. Tento dokument analyzuje příležitosti a výzvy v procesu rozšiřování EU po roce 2024, zkoumá vzájemné vazby mezi integrací a demokratizací EU, rozšířením a vnitřní reformou EU a navrhuje schůdnou cestu pro udržení důvěryhodnosti a vlivu EU v kandidátských zemích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský na summitu v Bruselu vyzval k silnému a jednotnému postoji Spojených států a Evropské unie vůči Ukrajině. Názory vedoucích představitelů sedmadvacítky na řadu otázek týkajících se země se však rozcházejí. Někteří prosazují mírové rozhovory, podle jiných jsou ty ale zatím předčasné. Summit lídrů Evropské unie pro TA3 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.

Česku hrozí, že by mohlo následovat maďarskou cestu v přijímání dezinformací, zejména o válce na Ukrajině. Zatímco čeští občané většinou chápou Rusko jako jasného agresora, výzkum varuje před změnou narativu. Blížící se volby a možnost návratu Andreje Babiše k moci by mohly ovlivnit směřování české politiky a vnímání mezinárodních témat. Pro Euractiv.cz komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dvoudílná série online workshopů se zaměřila na politiku otevřených dveří NATO a možnosti budoucího rozšíření na východ, přičemž nabídla detailní pohled na vývoj dynamiky aliance. Během osmi diskuzí odborníci, studenti a odborníci probírali šance Ukrajiny na členství v NATO, výzvy spojené s demokratickými reformami, hraničními spory a regionální perspektivy uvnitř aliance. Workshopy se také věnovaly roli NATO ve vesmírných a kybernetických operacích, geopolitickým výzvám a vlivu vnitřní dynamiky členských států na rozšiřování aliance, především se zaměřením na perspektivy zemí V4.

Poslanci Evropského parlamentu odsouhlasili všechny kandidáty na členy Evropské komise. Patová situace, kdy měly jednotlivé frakce k některým kandidátům výhrady, trvala více než týden. Nové složení Evropské komise tedy může být schváleno příští týden ve středu. Komise by tak mohla začít pracovat už od 1. prosince. Pro CNN Prima News komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V polovině listopadu se v Praze konala dvoudenní konference Transatlantic Policy Forum, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM za podpory Velvyslanectví USA v Praze. Odborníci na konferenci diskutovali o klíčových tématech, jako je poválečná obnova Ukrajiny, transatlantické vztahy a dopad výsledku prezidentských voleb v USA na vztahy s EU. Pozvání na konferenci přijal a pro Seznam Zprávy komentoval Ian Brzezinski, americký expert na mezinárodní vztahy a vojenské záležitosti a bývalý náměstek ministra obrany pro Evropu a NATO ve vládě George W. Bushe.