Ukrajina

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Naše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková se vyjádřila pro TA3 k summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na půdě Evropské unie.

Ferenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.

Policy paper, který napsala Míla O'Sullivan, vysvětluje, že zaměřit se na genderovou dimenzi a ženské hlasy ve všech aspektech evropské bezpečnosti a reakce na obnovu Ukrajiny jsou oblasti s nejzávažnějšími genderovými dopady. Zároveň v něm identifikuje jaká rizika přináší genderově nedbalé reakce pro mírovou a udržitelnou budoucnost Ukrajiny a její evropskou integraci.

V Bruselu se sešli představitelé členských států EU, aby projednali témata týkající se energetiky a ukrajinské podpory. Pozornosti se dostalo především polskému vyjádření nesouhlasu s poskytnutím finančního balíčku. Komentář pro ČT24 poskytla naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.

Zveme vás na online debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Ruská válka na Ukrajině – je evropská podpora Ukrajiny dostatečná?". Debata se bude konat ve středu 7. 12. v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

V návaznosti na ruské útoky na civilní obyvatelstvo na Ukrajině vydal Evropský parlament usnesení, že Rusko je stát podporující terorismus. Co toto usnesení v praxi znamená a co znamená pro členské státy? Na to odpovídal pro slovenskou RTVS náš výkonný ředitel Martin Vokálek.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová zpracovala shrnutí a doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 26. října 2022 na téma „Integrace Ukrajiny do EU". Na konventu vznikla tři doporučení na základě zodpovězení následujících otázek: Jak mohou EU a Česká republika podpořit Ukrajinu v poválečné rekonstrukci a reformách nutných pro integraci do EU? Jaké nástroje má EU k dispozici pro hlubší ekonomickou a politickou integraci Ukrajiny? Je EU připravena plně integrovat Ukrajinu a další kandidátské státy? Může pro tyto účely využít zkušenosti z předchozích kol rozšíření?

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová zpracovala podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jak mohou EU a Česká republika podpořit Ukrajinu v poválečné rekonstrukci a reformách nutných pro integraci do EU? Jaké nástroje má EU k dispozici pro hlubší ekonomickou a politickou integraci Ukrajiny? Je EU připravena plně integrovat Ukrajinu a další kandidátské státy? Může pro tyto účely využít zkušenosti z předchozích kol rozšíření?

Těžká zima prověří západní solidaritu". Ruská invaze na Ukrajině trvá již půl roku. I přes neustálé boje a tlak Ruska na Ukrajinu se Ruské federaci nepodařilo dobýt Kyjev. Na pohled se může zdát, že se válka pozastavila, avšak to je pouze jen záměrná taktika Ukrajiny nepouštět se do větších operací, ale spíše opotřebovat ruskou armádu. Západní jednotu může ovlivnit také nové vedení v Itálii a Velké Británii. Významnou roli však může mít Česká republika, jelikož nyní předsedá Radě Evropské unie. K tématu se vyjádřila také naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz.

Vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor poskytl rozhovor pro Britské listy. V rozhovoru srovnávají, jak se Česká republika a Slovinsko vypořádává s dědictvím populistických vlád.