Voxpot: Necháme Ukrajinu kousnout z našeho koláče? Spor o obilí je první náznakem její trnité cesty do EU

Brusel hasí krizi

Jak důležitou roli hraje ukrajinské obilí na světových trzích, bylo skrze rostoucí ceny patrné již od začátku ruské války. Kvůli komplikacím, které postihly námořní přepravu obilí z ukrajinských přístavů, se navzdory dohodě s Moskvou velká část obilí bezcelně dostala do střední a východní Evropy. Brusel se sice již v březnu zavázal ke kompenzacím pro zemědělce v těchto zemích, hlavní zodpovědnost ovšem přenechal členským zemím, které si se situací nebyly schopny poradit. 

Jen pro představu, dle deníku Rzeczpospolita se v posledním roce do Polska dostaly přibližně tři miliony tun obilí. To odpovídá přibližně deseti procentům polské roční produkce. Jistě se tedy nejednalo o závratné přesycení trhu, ale spíše o špatně zvolenou, či dokonce neexistující vládní strategii.

Rozhodnutí o zákazu pobouřilo nejen některé členské země, ale i přední představitele Unie. Ti kritizovali především porušování dříve dojednané obchodní dohody a volali po větší solidaritě s Ukrajinou, kterou EU deklaruje. 

Po několika týdnech rozepří se nakonec EU v čele s komisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem podařilo dojednat dohodu, která ukrajinskému obilí opět otevírá hranice. Výměnou za tento ústupek mají být vyšší finanční kompenzace farmářům a jasná snaha o to, aby se přebytečné ukrajinské obilí z Evropy dále přesouvalo na potřebnější světové trhy, především ty v Africe. 

Společně s prodloužením obchodní dohody o další rok, které vyjednali evropští velvyslanci ve stejný den, se tak EU povedlo vyřešit nejurgentnější krátkodobé výzvy spojené s dovozem potravin z Ukrajiny. 

 

Celý článek si můžete přečíst zde.