Archiv článků

Rozdělení mezi městem a venkovem patří mezi nejčastěji diskutovaná témata ve společenském a politickém diskurzu napříč Evropou. Tato debata se zpravidla zesiluje po zveřejnění volebních výsledků, jelikož volební mapy se staly běžným způsobem vizualizace politických preferencí v jednotlivých zemích. Takové mapy často zobrazují výrazné rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi nebo mezi jednotlivými regiony. Ačkoli tyto rozdíly skutečně existují, představa, že místo původu či bydliště je hlavním určujícím faktorem politických názorů jednotlivce, se postupně stala polarizujícím narativem. Píše Tereza Vachmanská, stážistka bruselské kanceláře.

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí patří mezi nejzávažnější výzvy, kterým dnešní společnosti čelí. Navzdory rostoucímu vědeckému konsenzu a sílícím snahám o prosazování politik zaměřených na ochranu klimatu a přírody zůstává veřejná podpora těchto opatření rozdělená. Píše Tereza Vachmanská, stážistka bruselské kanceláře.

Jak efektivně propojit rodičovství, kariéru a genderovou rovnost? Odborná diskuse organizovaná a moderovaná Anetou Martinek a Lindou Tejchman pod záštitou Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci se Stálým zastoupením České republiky při Evropské unii otevřela širší debatu o postavení žen na trhu práce, systémových bariérách a budoucnosti sociálních politik v České republice i v Evropě.

Dne 23. března 2026 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s platformou Think Visegrad kulatý stůl zaměřený na budoucnost konkurenceschopnosti Evropské unie v čím dál náročnějším geopolitickém a ekonomickém prostředí.

Jak současné geopolitické změny ovlivňují budoucnost rozšiřování Evropské unie? Odborná debata “Western Balkans First? Enlargement with Ukraine and Moldova in Focus”, organizovaná Institutem EUROPEUM a Think Visegrad Platform, se zaměřila na budoucnost rozšíření EU v kontextu války na Ukrajině a proměňujícího se bezpečnostního prostředí v Evropě.

V době zhoršujících se klimatických změn, geopolitického napětí a rostoucí závislosti na dovážených fosilních palivech se Česká republika nachází na rozcestí své energetické transformace. Zavedení ETS2 proto nabízí příležitost s dvojím dopadem: na jedné straně může sloužit jako další impuls ke snížení závislosti na zahraniční ropě a plynu a posílení národní odolnosti a autonomie; na druhé straně však hrozí, že se stane jablkem sváru a vyvolá politické rozdělení a sociální odpor, zejména mezi domácnostmi a malými podniky ve venkovských oblastech, které jsou citlivé na rostoucí náklady.

Rostoucí popularita čínských propojených vozidel v Evropě zesílila obavy týkající se kybernetických bezpečnostních rizik, včetně jejich potenciálního využití ke sledování, špionáži a kybernetickým útokům. Tyto debaty často odkazují na regulační reakce a hodnocení rizik vypracovaná v jiných zemích, zejména ve Spojených státech. Čína však sama vyvinula jeden z nejrozsáhlejších regulačních a technických standardizačních rámců pro propojená vozidla na světě, píše Paulina Uznańska.

Jak geopolitické změny proměňují perspektivy rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně? Tento podkladový dokument shrnuje odbornou debatu věnovanou vývoji politiky rozšíření EU v regionu západního Balkánu v podmínkách měnícího se bezpečnostního prostředí a rostoucího vlivu externích aktérů. Diskuze ukazuje, že po ruské invazi na Ukrajinu se rozšíření stalo nejen technickým procesem založeným na plnění podmínek, ale také strategickým nástrojem evropské bezpečnosti. Účastníci upozorňují na nerovnoměrný pokrok zemí západního Balkánu, přetrvávající problémy v oblasti právního státu a demokratických reforem i rostoucí vliv externích aktérů, zejména Ruska a Číny. Publikace zároveň zdůrazňuje potřebu zachovat princip merit-based conditionality, posilovat postupnou integraci prostřednictvím konkrétních benefitů pro občany a zlepšit strategickou komunikaci EU směrem k místním společnostem. Klíčovým závěrem je, že důvěryhodnost a úspěch rozšiřování budou záviset na schopnosti EU kombinovat geopolitickou naléhavost s dlouhodobou podporou demokratické transformace regionu.

ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen? Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).

Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.

Evropa uzavírá rok 2025 ve stejné strategické debatě, která definovala jeho začátek, avšak dnes již za podmínek výrazně vyšší nejistoty a napětí. Kontinent se snaží vymezit vlastní strategickou autonomii a zároveň hledá odpověď na diplomatický „blitzkrieg“ přicházející z Washingtonu, zatímco se stále rozhoduje o podmínkách spravedlivého míru na Ukrajině i o budoucím bezpečnostním uspořádání celého evropského prostoru. Namísto aktivního utváření vlastního rámce poválečného uspořádání však Evropská unie stále častěji zaujímá spíše reaktivní postoj, píší Eva Rybková a Maria Gorbatova. Publikace vznikla v roce 2025 v rámci projektu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM s názvem „Evropa jako dlouhodobý úkol – zastoupení českého think - tanku v Bruselu“. Projekt byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy. (edited)

Balíček rozšíření EU pro rok 2025 poukazuje na jasné rozlišení, které se v posledních letech vytvořilo mezi zeměmi postupujícími na své cestě k členství v EU prostřednictvím přijímání a provádění reforem a těmi, které z různých důvodů zaostávají. Evropská unie dlouhodobě uplatňovala regionální přístup vůči zemím západního Balkánu a východní Evropy (tzv. „Asociovaná trojice“). Je však zřejmé, že je zapotřebí diferencovanějšího přístupu, neboť rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř obou rozšiřovacích regionů se prohlubují, píše Jana Faktor Juzová.