Archiv článků

Jednalo by se o strategický krok z pozice jednotlivých států, jelikož jsme obranu a bezpečnost dlouho zanedbávali a jen spoléhali na USA. Situace je ale i velmi vážná, vidíme tady pokračující ruskou agresi proti Ukrajině a Mark Rutte se shoduje s bezpečnostními experty na tom, že Rusko bude do pěti let schopno napadnout nějaký stát NATO. Pro Horizont 24 komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Evropská komise rozšířila seznam leteckých dopravců, kteří mají zákaz provozu v zemích Evropské unie. Nově na něj zařadila všechny aerolinky certifikované v Tanzanii a Surinamu kvůli vážným a systémovým nedostatkům v tamním leteckém dohledu. Ačkoli se opatření přímo netýká České republiky, může ovlivnit některé české cestující – hrozí zrušené nebo přesměrované lety. Pro Ekonomický deník komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Pokud by slovenský premiér hlasoval proti sankcím, mohl by zrušit obnovení celého sankčního balíku. V červenci končí balík sankcí včetně omezení přístupu ruských bank do systému SWIFT či zákazu vstupu proruských médií na evropský trh. Pro Deník N okomentovala analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Jozef Síkela má za sebou prvních šest měsíců ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. Zatímco v zahraničí jedná o strategických surovinách, migraci i globálních investicích, v Česku se o něm skoro neví. Proč není vidět a co tím Česko ztrácí? Zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk se také zamyslí nad dopady bitcoinové kauzy v Česku a přiblíží turbulentní vývoj na politické scéně v Polsku, Nizozemí a Rumunsku.

Polsko čeká na výsledky prezidentských voleb, které mohou ovlivnit nejen domácí dění, ale i směřování zahraniční politiky. Zatímco jeden z kandidátů slibuje těsnou spolupráci s USA a podporu Ukrajině, druhý se hlásí k větší evropské integraci a otevřeně kritizuje dosavadní směřování. Pro ČT24 komentoval ředitel pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Jozef Síkela (STAN) má za sebou prvních šest měsíců ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. Navštívil 17 zemí na třech kontinentech a věnoval se tématům od těžby lithia v Chile přes dopravu ve Střední Asii až po vzdělávání v Africe. Vláda jeho jmenování označila za úspěch, zejména díky „silnému ekonomickému portfoliu“. Odborníci ale upozorňují, že na skutečné hodnocení jeho práce je zatím brzy – opakovaně se však objevuje výtka ke slabé komunikaci. Pro iRozhlas komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek a analytička Zuzana Krulichová.

Situaci ohledně polských prezidentských voleb komentoval pro ČRo Plus zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Institut EUROPEUM společně s organizací Změna k lepšímu uspořádali seminář, kde měly české podniky jedinečnou příležitost formulovat společný postoj k implementaci zákona o čistém nulovém průmyslu (NZIA) a diskutovat o jeho dopadech na český průmyslový sektor.

Islámská nadace v Praze zůstává po šesti měsících hledání bez mešity, odmítli ji majitelé domů, kteří nechtějí vyhovět muslimské komunitě. Pro portál The New Arab komentoval analytik Institutu EUROPEUM a vedoucí projektu Just Europe Carlos Gómez del Tronco.

Evropská unie a Spojené království signalizují ochotu obnovit a posílit vzájemné vztahy, které se po brexitu citelně ochladily. Kromě nové obranné dohody obě strany připravují i návrat k oblasti, která bývala symbolem evropské spolupráce: výměnným pobytům studentů. Velká Británie by se po letech mohla opět připojit k programu Erasmus+, což by znamenalo zásadní obrat v dosavadním přístupu Londýna a důležitý krok k obnovení důvěry zejména mezi mladší generací. Pro RTVS situaci komentoval ředitel pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Souhlasí Evropané s tím, že EU udělila Ukrajině kandidátský status, aby mohla v budoucnu rozšířit její řady? Nový Eurobarometr zjistil, že 61 % Čechů s tímto krokem nesouhlasí, což je nejvíce v celé Unii. Co za tím může stát? Pro Euractiv komentovaly analytičky Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM – Jana Faktor Juzová a Maria Gorbatova.

Evropská unie se ocitá v situaci nových závislostí – na americkém LNG a čínských čistých technologiích. Země Visegrádské čtyřky (V4) přitom vynikají jako silně vystavené těmto tlakům, ale zároveň mají dobré předpoklady využít příležitosti, které přináší probíhající zelená transformace. Tchaj-wan zároveň prochází vlastní energetickou proměnou a snaží se udržet technologický náskok uprostřed rostoucího geopolitického napětí a měnících se dodavatelských řetězců – což otevírá dveře potenciální spolupráci mezi V4 a Tchaj-wanem. Článek pro Taiwan Insight napsal Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.