Archiv článků

Česko požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků v rámci migračního paktu, protože bylo zařazeno mezi státy se „závažnou migrační situací“. Podle Martina Vokálka existuje vysoká šance, že Česká republika takovou výjimku získá – mimo jiné kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které přijala. O finální podobě výjimky rozhodnou členské státy v prosinci. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Ministři životního prostředí EU se dohodli na odkladu zavedení systému emisních povolenek ETS2 na rok 2028. Ačkoli státy tento krok prezentují jako ústupek, podle expertů odklad přinese hlavně zmatek a může zpomalit investice do zelené transformace. České republice navíc hrozí sankce či ztráta přístupu k sociálně-klimatickému fondu, pokud systém plně nepřevezme do legislativy. Komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Nizozemské parlamentní volby přinesly těsné vítězství liberální strany D66 před protiimigrační PVV Geerta Wilderse. Zatímco D66 výrazně posílila, PVV ztratila podporu a ostatní strany již dříve vyloučily spolupráci s Wildersem. Očekává se složité povolební vyjednávání, které může trvat měsíce. Nová vláda pravděpodobně zachová tradiční proevropský a proatlantický kurz země. Článek komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM Martin Vokálek.

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Lídři EU odložili rozhodnutí o reparační pôžičce pre Ukrajinu na decembrový samit, keďže postoj premiéra Roberta Fica môže ďalšie rokovania skomplikovať. Zatiaľ sa dohodli na novom balíku sankcií proti Rusku, no debata o financovaní zostáva otvorená. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Rozhovor se věnuje kritice premiéra Roberta Fica za jeho způsob vyjednávání o evropských sankcích a závěrech EU, který je podle expertů považován za neefektivní a oslabující postavení Slovenska v Bruselu. Text zároveň vysvětluje význam závěrů Evropské rady a hodnotí strategii blokování na poslední chvíli. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

V Bruselu dnes začíná zásadní summit lídrů EU. Slovensko na něm zastupuje premiér Robert Fico, který bude po určitou dobu tlumočit také postoje Viktora Orbána z Maďarska. Ještě před zahájením summitu se Fico setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise představila úpravy emisního systému ETS2, který od roku 2027 rozšíří své dopady i na domácnosti a dopravu. Nově zavádí pružnější cenový mechanismus, jenž má zamezit prudkému růstu cen povolenek. Zatímco česká vláda změny označuje za svůj úspěch, opozice je považuje jen za kosmetické a varuje před dalším zdražováním tepla i pohonných hmot. Pro Hospodářské Noviny komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.