Archiv článků

Dlouhodobě probíhá diskuse o povaze studií budoucnosti (futures studies), jejich ambici rozvinout se v samostatnou oblast výzkumu a praktického uplatnění, jakož i o jejich základních tématech a charakteristikách. Strategický foresight přitom zůstává „stejně tak, ne-li více, uměním než vědou“, píše Imrich Marton.

Bezpečnostní situace v okolí EU se zhoršila, což ovlivnilo také informační prostředí EU. Evropská služba pro vnější činnost nově rámuje dezinformace jako vnější hrozbu, přičemž se konkrétně zaměřuje na zranitelnost klíčových demokratických procesů a regulačních rámců vůči zahraničnímu vměšování, píše Asya Metodieva.

Zajímáte se o ochranu klimatu a ekologickou transformaci? Máte předchozí zkušenost s výzkumnými projekty a s tématy související s klimatem? Chcete pracovat v mezinárodním týmu? Čtěte dál, tahle pracovní nabídka může být právě pro Vás!

Jednadvacátého srpna si tradičně připomínáme vpád vojsk Sovětského svazu a konec svobodného vývoje v tehdejším Československu. Jak jsme na tom ale v současnosti – jaké hrozby pro nás představuje dnešní Rusko?

Přijďte na další živé natáčení podcastu Café Evropa! Tentokrát na téma konverzních praktik - hosté rozeberou, čím jsou nebezpečné a proč by je veřejnost neměla ignorovat.

Tento blog stážistky Institutu EUROPEUM Kristiny Anny Gřešákové se zabývá přesídlováním v rámci migračního paktu EU a tím, jak chápat tzv. meaningful links. Ty mohou zajistit, aby bylo přidělování míst více v souladu s rodinnou a sociální situací žadatelů, ale nemohou o výsledku rozhodnout. Jejich hodnota v praxi zavisí na tom, zda je vnitrostátní orgány považují za skutečný faktor při přiřazování, a ne pouze za vyplněnou kolonku.

Institut EUROPEUM ve spolupráci s platformou Think Visegrad v Bruselu uspořádal 15. července 2026 kulatý stůl s názvem Maďarský evropský restart? Dopady na EU a budoucnost spolupráce V4. Diskuse se zaměřila na důsledky politické změny v Maďarsku pro obnovu právního státu a demokratických institucí, budoucí vztahy země s Evropskou unií a perspektivy regionální spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spouští rozsáhlý komunikační, osvětový a aktivizační projekt „Česko v roce 2050“. Cílem je iniciovat široký veřejný dialog napříč generacemi a regiony o dlouhodobé vizi strategického směřování České republiky v rámci EU a NATO. První aktivity budou viditelné na podzim letošního roku.

Výzkumná asistentka Institutu EUROPEUM Lasya Gudur se ve svém blogu zabývá dvěma klíčovými otázkami spravedlnosti, které vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence v azylových řízeních v EU – rozporem mezi uvažováním umělé inteligence a individuálním posouzením, které vyžadují rozhodnutí o udělení azylu, a nedostatkem transparentnosti a vysvětlitelnosti v automatizovaných systémech na podporu rozhodování. Dále se zamýšlí nad tím, zda je zákon EU o umělé inteligenci ve své současné podobě schopen tyto výzvy řešit.

Jaké je budoucí směřování Maďarska v Evropské unii? A jak případné změny dopadnou na spolupráci zemí Visegrádské skupiny? Na tyto otázky budeme 15. července odpovídat v rámci kulatého stolu v bruselské kanceláři Institutu EUROPEUM. Akci organizujeme ve spolupráci s Platformou Think Visegrad.

Přijďte debatovat na další diskuzi po plenárním zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát na téma práv cestujících - a jak jim pomohou nově schválená pravidla pro jejich ochranu v letecké dopravě. Už v pondělí 13. července v Europa Experience na Národní 10.

Jsi student nebo studentka VŠ, ideálně se zaměřením na mezinárodní vztahy, evropská studia a podobné? Zajímáš se o dění v Evropské unii? Právě tebe hledáme!