Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v rozhovoru pro EURACTIV.cz uvedl, že ačkoli Česká republika dosud čerpala finance převážně z tradičních částí evropského rozpočtu, je nyní nutné pomoci českým subjektům, jako jsou firmy, výzkumné instituce a univerzity, přeorientovat se na přímo řízené programy. To zahrnuje podporu při zapojení do programů řízených přímo Evropskou unií a odklon od spoléhání se pouze na tradiční evropské dotace. Více informací naleznete na EURACTIV.cz.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Rozpočet Evropské unie má vzrůst na dva biliony eur, avšak kvůli vysokému zadlužení a inflaci bude jeho přínos omezený. Významnou část prostředků tvoří fondy určené na vyrovnávání regionálních rozdílů, z nichž Česko dlouhodobě čerpá. Tyto dotace však budou postupně ubývat. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská unie uzavřela obchodní smlouvu s Indonésií. Pro evropské exportéry však nebude jednoduché prosadit se na tamním rychle rostoucím trhu, kde budou čelit silné čínské a americké konkurenci. Dohoda nyní musí projít procesem schvalování ze strany členských států. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Debata o budoucnosti evropského automobilového průmyslu se v posledních týdnech vyostřila. Klíčová otázka zní: zůstane v platnosti cíl ukončit prodej nových aut se spalovacími motory v roce 2035? Nebo Evropská komise ustoupí tlaku, stejně jako na jaře tohoto roku, kdy se zmírnily emisní cíle automobilek pro rok 2025? Evropský automobilový průmysl stojí před zásadní volbou. Zatímco svět sází na elektromobilitu, Evropa hledá kompromisy. Komentář analytika Institutu EUROPEUM Filipa Křenka.

Kam bude v následujícím roce směřovat Evropská unie, v očekávaném projevu prozradila Ursula von der Leyenová. Projev předsedkyně Evropské komise mezi europoslanci ve středu vyvolal potlesk i bučení. Situaci komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.