Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v rozhovoru pro EURACTIV.cz uvedl, že ačkoli Česká republika dosud čerpala finance převážně z tradičních částí evropského rozpočtu, je nyní nutné pomoci českým subjektům, jako jsou firmy, výzkumné instituce a univerzity, přeorientovat se na přímo řízené programy. To zahrnuje podporu při zapojení do programů řízených přímo Evropskou unií a odklon od spoléhání se pouze na tradiční evropské dotace. Více informací naleznete na EURACTIV.cz.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.