Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.

Projekt Green Broadcast byl zahájen 1. ledna 2025 a bude probíhat do 31. srpna 2025.

Evropská komise zpřísňuje pravidla pro lodní dopravu – nově budou muset být všechna plavidla v evropských vodách pojištěná a sdílet o tom informace. Opatření komentuje pro Ekonomický deník analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Nejistota kolem amerických cel zvyšuje tlak na Evropskou unii, aby urychlila uzavření dlouho rozjednaných obchodních dohod. Nejblíže k dokončení má smlouva s jihoamerickým uskupením Mercosur, která by mohla firmám z Česka podle odhadů ušetřit až 2,2 miliardy korun ročně. Přestože je dohoda de facto připravená, její schválení blokují některé členské státy v čele s Francií. Pro iRozhlas komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Giorgia Meloniová míří do Bílého domu. Přestože se unijní lídři dlouho obávali, že italská premiérka, která má blízko k Donaldu Trumpovi, poruší evropskou jednotu, nyní ji vidí jako hlavní spojku s Bílým domem. Cestu do Washingtonu hodnotil odborník na unijní otázky v oblasti ekonomiky a hospodářské soutěže Filip Křenek z Institutu EUROPEUM.

Na hlavních dopravních tazích po celé Evropě budou veřejné dobíjecí a čerpací stanice povinně sdílet informace o své poloze a dostupnosti jednotným a automatizovaným způsobem. Nová pravidla, která mají zjednodušit přístup k těmto údajům pro uživatele i provozovatele, schválila Evropská komise začátkem dubna. Pro Ekonomický deník komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.

Evropská komise navrhuje odvetná cla vůči USA ve výši 25 procent. Dle agentury Reuters by se měla týkat například ořechů, sójových bobů, uzenin nebo diamantů. Téma rozebral analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská unie dává najevo ochotu jednat se Spojenými státy o otázce cel, zároveň si však připravuje i vlastní obranné scénáře. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU v reakci na případná americká cla plánuje posílit jednotný trh. V Lucemburku se sešli ministři členských států. Pro Český rozhlas Plus komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Bílý dům uvalil cla na své obchodní partnery ve snaze obnovit suverenitu USA. Pro pořad Střepiny komentuje analytiku Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Dva roky staré a zatím nikdy nepoužité. Takzvaný nástroj o ochraně před hospodářským nátlakem je jednou z možností, po které může Evropská unie sáhnout v reakci na cla, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Krajní možností by bylo částečné odstřižení amerických bank od evropských veřejných zakázek. Jde o projekty v objemu až dvou bilionů eur ročně (asi 50 bilionů korun). Pro iROZHLAS komentuje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).