Zvažujete stáž v institucích Evropské unie? Přijďte na praktický seminář, kde se dozvíte, jaké typy stáží nabízí Evropská komise, Rada EU, Evropský parlament i jednotliví europoslanci, jak se na ně přihlásit a co obnáší příprava.

Do našeho mezinárodního týmu v pražské kanceláři hledáme eventového manažera/manažerku se zájmem o evropská témata, který/á by převzal/-a zodpovědnost za organizaci významné části našich akcí pro širokou i odbornou veřejnost, vnesl/-a do ní nové obsahové i organizační podněty a plně se zapojil/a do činnosti Institutu. Nabízíme rozmanitou práci v oblasti, která má dopad na veřejnou diskuzi o evropských tématech v Česku i jinde v Evropě.

Tvrdé colné opatrenia by mohli vyhrotiť obchodnú vojnu s Čínou. Európa by mala hľadať rovnováhu medzi ochranou trhu a otvoreným obchodom, uviedol pre portál Trend.sk výkonný riaditeľ inštitútu EUROPEUM Martin Vokálek.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.

V Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM hledáme vedoucí/-ho výzkumného programu Zelená Evropa se zaměřením na témata jako je klimatická politika EU, dekarbonizace průmyslu, clean tech, konkurenceschopnost EU a Česka, role EU jako globálního hráče, spravedlivá transformace, klimatická adaptace, dopravní chudoba, fondy EU, politika soudržnosti a ekonomická bezpečnost.

Tyto podkladové dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, poskytují hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Maďarsku, Albánii a na Slovensku. Zkoumají rychlý růst digitálních pracovních platforem a mapují typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách v jednotlivých zemích.

Evropská unie odmítá zlevnit energie zrušením emisních povolenek, přestože by to podle českých ekonomů a podnikatelů přineslo největší úlevu. Místo toho přichází s vlastním plánem, jak snížit ceny elektřiny a plynu. Situaci pro iDnes komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.

Představujeme Vám další ze série regionálních debat Café Evropa, tentokrát budeme v Březnici!