Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vás zve na debatu o dopadech modernizace a přechodu k udržitelnému hospodářství na zaměstnanost a dovednosti v Moravskoslezském kraji.

Před více než dvaceti lety jsme řekli „ano“ Evropské unii – a od té doby balancujeme mezi suverenitou a spoluprací, mezi Bruselem a Prahou. Co jsme získali a co jsme museli pustit? Je možné být zároveň samostatným státem a aktivním členem evropského týmu?

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament zásadní krok, když přijal nařízení 2024/3015 zakazující výrobky z nucené práce na trhu EU. Tento zákaz, který vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec a jeho prosazování bude v rámci Unie v rukou národních orgánů, zatímco případy mimo EU bude řešit Evropská komise. Přestože má opatření celosvětový dosah, naráží na řadu problémů spojených především se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a uznány Mezinárodní organizací práce i Organizací spojených národů. Současně jde o klíčového dodavatele solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo internační zařízení, což činí její identifikaci mimořádně obtížnou. I proto, jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, bude prosazování tohoto nařízení představovat jednu z největších výzev pro obchodní politiku EU.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Rádi bychom vás pozvali do Bruselu na konferenci "Platform Revolution: Shaping the Future of Work in the EU and Western Balkans".

Rok 2025 byl pro evropský i český automotive turbulentní – americká cla, strategický dialog EU s automobilovým průmyslem, úprava emisních cílů i znovuotevřená debata o ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.

Srdečně vás zveme na promítání filmu Život není soutěž, ale vyhrávám (2023), po němž bude následovat diskuse s našimi hosty. Genderové normy se propisují i do vrcholového sportu. Jaká těla byla historicky vyloučena z olympijských her a jiných sportovních událostí a jaká těla jsou vytlačována na okraj dnes? Film zkoumá diskriminaci transgender sportovkyň a queer žen skrze časovou cestu skupiny sportovců, která oživuje zapomenuté atletky minulého století. Po projekci se společně s našimi hosty zamyslíme nad tím, co se skrývá za oponou vrcholového sportu. Na závěr vás čeká drobné občerstvení a prostor k neformální debatě.

Přidejte se k nám a iniciativě JustGreen na Evropském týdnu regionů a měst v Bruselu a zjistěte, jak mohou hlasy občanů přispět ke spravedlivé a inkluzivní budoucnosti. Naše akce s názvem „Posilování postavení občanů při utváření spravedlivé zelené budoucnosti“ se bude zabývat tím, jak zajistit, aby byla zelená transformace inkluzivní.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát se zaměříme na ruská narušení vzdušného prostoru Evropské unie drony a stíhačkami. Je Evropa v ohrožení? A jak bychom měli reagovat?