Automobilový průmysl je dlouhodobě hnacím motorem české ekonomiky, ale v současnosti čelí tvrdé zahraniční konkurenci a výzvám v oblasti dekarbonizace a udržitelnosti. Přestože má Česká republika strategickou pozici v automobilovém průmyslu, v oblasti cirkularity stále zaostává za svými sousedy a chybí jí dlouhodobá strategie pro rozvoj tohoto odvětví. Jak můžeme zlepšit podmínky pro rozvoj cirkulárních řešení v automotive a přilákat do Česka klíčové investice budoucnosti? Přijďte se zapojit do diskuze a hledat odpovědi na tyto otázky!

Ve středu 9. října zorganizoval Institut EUROPEUM ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA brunch s médii s názvem “Emisní povolenky pro domácnosti: Vše, co jste o ETS2 chtěli vědět a báli jste se zeptat.”

Rozšíření systému obchodování emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu, takzvané ETS2, má vstoupit v platnost od roku 2027. Nyní je třeba systém ETS2 přijmout do české legislativy v rámci zákona o emisním obchodování. V tomto factsheetu najdete základní fakta a odpovědi na otázky, které si česká veřejnost často klade. Factsheet vznikl ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA.

Centrum pro informovanou společnost společně s Asociací pro mezinárodní otázky a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM připravilo na 8. až 10. října 2024 sérii akcí Resilient Europe. Fórum se zaměřilo na posílení strategické komunikace a boj proti dezinformacím. Jeho cílem bylo sdílet osvědčené postupy z různých zemí a poučit se z jejich úspěchů i chyb při posilování demokratických principů, potírání autoritářství a populismu a sjednocování společnosti proti rozdělujícím vlivům.

I přes to, že ženy tvoří polovinu populace, stále nejsou v klíčových institucích Evropské unie rovnoměrně zastoupeny, a to ani ve vedoucích pozicích. Evropský parlament i Evropská komise podniká řadu kroků ke zlepšení rovnosti mezi oběma pohlavími, jak ve vnitřních strukturách, tak směrem k veřejnosti. Jak vypadá aktuální zastoupení v těchto institucích a jaká konkrétní opatření vydávají, píše Adéla Gajdošíková ve svém blogu.

Jak se Česko proměnilo během svého členství v Unii, jak se podařilo ekonomicky dohnat západní sousedy? Kam se posunulo a kde je další potenciál? A má Česká republika strategii, na které může stavět? Přijďte si poslechnout renomované řečníky z celé Evropy a zapojte se do diskuse o tom, jakých výsledků jsme za posledních 20 let v EU dosáhli a kam se jako země posouváme. Konferenci spolupořádáme s Vysokou školou ekonomickou v Praze.

Letošní letní škola Centra pro informovanou společnost je za námi! V Horce nad Moravou nabídla studentům a studentkám jedinečnou příležitost setkat se a diskutovat o aktuálních otázkách bezpečnosti a evropské politiky. Akce se konala ve spolupráci s nadací Hannse Seidela, Eurocentrem Olomouc a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM.

Zveme vás na promítání snímku Cizinec v ráji (2016) z letošního ročníku festivalu Jeden Svět, na který naváže debata na téma migrace do Evropy. Film se zaměřuje na otázky, kterým migranti často čelí: Co od Evropy vlastně chcete? Je Evropa pro vás jen rajská zahrada, jejíž plody můžete otrhat? Belgický herec Valentijn Dhaenens, který v dokumentu vystupuje jako mentor, je konfrontuje s různými modelovými reakcemi Evropanů na jejich příchod. Film se dále věnuje otázkám, kdo dostane šanci zůstat v Evropě, na základě jakých kritérií a jak složité mechanismy rozhodují o vstupu do "ráje".

Institut EUROPEUM vypisuje výběrové řízení na Seniorního výzkumného pracovníka/-ici / vedoucí/-ho výzkumného programu se zaměřením na témata jako je klimatická politika EU, dekarbonizace průmyslu, role EU jako globálního hráče, sociální rozměr unijní regulace, politika soudržnosti a/nebo VFR.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.

Máš zájem o evropskou politiku a chceš se podílet na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? Institut EUROPEUM nabízí stáž s finančním příspěvkem v Organizačním nebo Komunikačním týmu od září 2024 do února 2025. Více informací v článku.