Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.

Máš zájem o evropskou politiku a chceš se podílet na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? Institut EUROPEUM nabízí stáž s finančním příspěvkem v Organizačním nebo Komunikačním týmu od září 2024 do února 2025. Více informací v článku.

Druhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.

V rámci 10. výročí konference Prague European Summit vystoupili se svými projevy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Oba reagovali na stále se měnící výzvy, kterým Evropa musí čelit a rozpínající se agresi Ruska, ministr Síkela pak zdůraznil nutnost transformace ekonomiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila jako čestný host na jubilejním 10. ročníku konference Prague European Summit. V Černínském paláci z rukou ministra zahraničních věcí Jana Lipavského převzala tradiční cenu Vize pro Evropu.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.

Volby do Evropského parlamentu začínají již zítra. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, ve Snídani s Novou rozebral, jak jsou evropské volby oblíbené mezi Čechy, jaká se očekává volební účast, ale také například, jestli si evropští úředníci vymýšlí novou legislativu na koleni.

S narůstající frekvencí tropických dnů kvůli klimatické změně je nezbytné co nejdříve přizpůsobit města pomocí různých adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin. Odborníci zdůrazňují potřebu projektů, které snižují teplotu a zlepšují kvalitu života obyvatel měst, a to i přes finanční náročnost jejich realizace. O diskuzi na téma klimatické změny, pořádané Institutem EUROPEUM, informuje ČTK.

Institut EUROPEUM uspořádal anketu mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku, která měla za cíl zhodnotit působení současných českých europoslanců. Činnost europoslanců je obtížné hodnotit, protože neexistuje zcela objektivní sada kritérií, která by to jasně ukazovala. Proto EUROPEUM při sestavování vlastního žebříčku oslovovalo diplomaty, úředníky, akademiky a dalšími experty z prostředí unijní politiky.

Tunisko se stalo hlavním výchozím bodem pro žadatele o azyl a uprchlíky, zejména ty ze subsaharské Afriky. EU, která čelí nárůstu příchodů na Lampedusu, posílila svou spolupráci s Tuniskem a podepsala Memorandum o porozumění s prezidentem Kaísem Saídem. Nicméně vznikají otázky ohledně způsobu, jakým EU řeší porušování lidských práv v Tunisku, připomínající minulé dohody s Tureckem. Nargiz Mustafazade, stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, píše o této problematice ve svém blogu.

Evropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.