Archiv článků

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Regiony a municipality nejsou pouze zdroji emisí a oblastmi, kde jsou dopady změny klimatu nejviditelnější, ale slouží také jako důležitá centra pro praktická řešení v oblasti klimatické politiky. Jsou významnými realizátory klimatických opatření, zejména v oblastech, jako je využívání obnovitelných zdrojů energie, podpora nízkouhlíkové dopravy a zavádění adaptačních opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu. Zároveň podporují investice a inovace v oblasti klimatických opatření, píše Veronika Oravcová, která prostřednictvím obdorných rozhovorů zkoumala různé projevy klimatických politik na místní a regionální úrovni.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.

Srdečně vás zveme na promítání filmu Život není soutěž, ale vyhrávám (2023), po němž bude následovat diskuse s našimi hosty. Genderové normy se propisují i do vrcholového sportu. Jaká těla byla historicky vyloučena z olympijských her a jiných sportovních událostí a jaká těla jsou vytlačována na okraj dnes? Film zkoumá diskriminaci transgender sportovkyň a queer žen skrze časovou cestu skupiny sportovců, která oživuje zapomenuté atletky minulého století. Po projekci se společně s našimi hosty zamyslíme nad tím, co se skrývá za oponou vrcholového sportu. Na závěr vás čeká drobné občerstvení a prostor k neformální debatě.

Přidejte se k nám a iniciativě JustGreen na Evropském týdnu regionů a měst v Bruselu a zjistěte, jak mohou hlasy občanů přispět ke spravedlivé a inkluzivní budoucnosti. Naše akce s názvem „Posilování postavení občanů při utváření spravedlivé zelené budoucnosti“ se bude zabývat tím, jak zajistit, aby byla zelená transformace inkluzivní.

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát se zaměříme na ruská narušení vzdušného prostoru Evropské unie drony a stíhačkami. Je Evropa v ohrožení? A jak bychom měli reagovat?

Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Válka, klimatická úzkost, dezinformace, sociální tlak a kyberšikana čím dál víc ovlivňují psychiku celé generace a přináší nástrahy, kterým děti a mladí lidé denně čelí na sociálních sítích. Jak permanentní online přítomnost ovlivňuje jejich psychickou pohodu a jak na její rizika mohou reagovat nejen rodiny, ale i školy a podpůrné profese? A co dělá evropská legislativa pro to, aby děti v digitálním prostředí chránila? To vše probereme s našimi hosty!

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou ustála pokus o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Iniciativy frakcí Patriotů pro Evropu a Levice nakonec nezískaly potřebný počet hlasů. K odvolání Komise by bylo nutné, aby návrh podpořily dvě třetiny přítomných a zároveň většina všech europoslanců. Pro Svet :24 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.