Archiv článků

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Rozhovor se věnuje kritice premiéra Roberta Fica za jeho způsob vyjednávání o evropských sankcích a závěrech EU, který je podle expertů považován za neefektivní a oslabující postavení Slovenska v Bruselu. Text zároveň vysvětluje význam závěrů Evropské rady a hodnotí strategii blokování na poslední chvíli. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

V Bruselu dnes začíná zásadní summit lídrů EU. Slovensko na něm zastupuje premiér Robert Fico, který bude po určitou dobu tlumočit také postoje Viktora Orbána z Maďarska. Ještě před zahájením summitu se Fico setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise představila úpravy emisního systému ETS2, který od roku 2027 rozšíří své dopady i na domácnosti a dopravu. Nově zavádí pružnější cenový mechanismus, jenž má zamezit prudkému růstu cen povolenek. Zatímco česká vláda změny označuje za svůj úspěch, opozice je považuje jen za kosmetické a varuje před dalším zdražováním tepla i pohonných hmot. Pro Hospodářské Noviny komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou ustála pokus o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Iniciativy frakcí Patriotů pro Evropu a Levice nakonec nezískaly potřebný počet hlasů. K odvolání Komise by bylo nutné, aby návrh podpořily dvě třetiny přítomných a zároveň většina všech europoslanců. Pro Svet :24 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Postoje hnutí ANO, SPD i Motoristů mohou oslabit pozici Česka v Evropské unii. Andrej Babiš tak riskuje, že by se k němu Brusel mohl začít chovat podobně rezervovaně jako k Robertu Ficovi. Pro Dennik N komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.