Archiv článků

Balíček rozšíření EU pro rok 2025 poukazuje na jasné rozlišení, které se v posledních letech vytvořilo mezi zeměmi postupujícími na své cestě k členství v EU prostřednictvím přijímání a provádění reforem a těmi, které z různých důvodů zaostávají. Evropská unie dlouhodobě uplatňovala regionální přístup vůči zemím západního Balkánu a východní Evropy (tzv. „Asociovaná trojice“). Je však zřejmé, že je zapotřebí diferencovanějšího přístupu, neboť rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř obou rozšiřovacích regionů se prohlubují, píše Jana Faktor Juzová.

V tomto blogovém příspěvku se stážistka Institutu EUROPEUM Emma Šílová zabývá tím, jak digitální vyloučení nadále omezuje přístup starších lidí k eHealth službám v Česku. Na základě národních dat, unijních i národních strategií a nedávných reforem v oblasti digitalizace zdravotnictví článek analyzuje překážky, kterým senioři při využívání eHealth služeb čelí, hodnotí postavení Česka v oblasti inkluze eHealth a předkládá doporučení pro tvorbu politik, která mají zajistit, aby digitální transformace zdravotní péče nenechala seniory stranou.

Ačkoli Andrej Babiš tvrdí, že svůj střet zájmů vyřešil převedením Agrofertu do svěřenské struktury, v Bruselu panuje opatrnost a napětí. Evropská komise zatím nevydala jasné stanovisko a vyčkává, zda nové řešení skutečně odstraní právní i politická rizika spojená s čerpáním evropských fondů. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Vzhledem k posunu směrem ke geopolitickému rámcování několika oblastí politiky EU, jako rozšíření, zemědělství a energetika, je geopolitický obrat ve veřejné diplomacii EU přístupem, který je třeba zvážit i v dnešním vysoce konkurenčním komunikačním prostředí, píše Oszkár Roginer-Hofmeister. Argumentuje, že v reakci na výzvy ze strany Ruska, Číny a v poslední době i USA se EU snaží změnit svou image a prezentovat se jako geopolitický aktér.

Andrej Babiš se vrací na evropskou scénu právě ve chvíli, kdy se v Bruselu rozhoduje o stovkách miliard eur. Hlavními tématy summitu unijních lídrů budou financování Ukrajiny, podoba příštího sedmiletého rozpočtu a budoucí rozšíření EU. Pro Seznam Zprávy komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jste studenti se zájmem o evropskou politiku? Rádi byste se podíleli na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? V Institutu EUROPEUM hledáme studenty na půlroční stáž v našem organizačním a komunikačním týmu!

Evropská komise ustoupila od původně striktního plánu na úplný zákaz spalovacích motorů po roce 2035. Nově navrhuje, aby nové automobily v EU snižovaly emise CO₂ o 90 procent oproti roku 2021, nikoli o původně zamýšlených sto procent. Pro ČT1 komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Jistý „vánoční bonus“ čeká německé podniky: vládní koalice jim zajistí výrazně levnější elektřinu. Český průmysl naopak zaplatí nejméně o třetinu víc, což pro firmy typu Třineckých železáren znamená rozdíl v nákladech dosahující miliard korun oproti jejich německým konkurentům. Pro iDNES komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Plánovaný reparační úvěr pro Ukrajinu, založený na využití zmrazených ruských aktiv, naráží v Evropské unii především na odpor Belgie. Ten vychází nejen z právních obav, ale i z vnitropolitických a fiskálních faktorů, včetně snahy belgické vlády chránit veřejné finance a zachovat si manévrovací prostor do budoucna. Přesto existuje šance, že se před prosincovým summitem Evropské rady podaří najít kompromis, a to zejména prostřednictvím sdílení rizik a tlaku ostatních členských států. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Členské státy EU udělaly první významný krok k uvolnění zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Přes odpor Slovenska a Maďarska schválily mechanismus, který zajišťuje, že peníze nebudou závislé na sankcích ani na rozhodnutí jednotlivých zemí, a mohou tak pomoci Kyjevu získat potřebnou finanční podporu. Pro Denník N komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Evropská unie hledá způsob, jak dlouhodobě financovat Ukrajinu, aniž by se zadlužovaly členské státy. Nejperspektivnějším řešením se zdá být využití zmrazených ruských aktiv, zejména těch uložených v Belgii. Podle Martina Vokálka, výkonného ředitele a vedoucího bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jde o nejférovější a nejudržitelnější možnost, která převyšuje všechny ostatní alternativy.