Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
12. května 2025

Co nového v Evropském parlamentu? Reflexe plenárního zasedání

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
9. května 2025

Veřejné natáčení podcastu - Jak je na tom Evropa 80 let od konce 2. světové války?

Druhá světová válka byla zásadní událostí pro vývoj Evropy a její současnou podobu. Uvědomujeme si to ale dnes ještě? Jak o konfliktu, od jehož konce uběhne letos 80 let, smýšlí mladá generace? A je potřeba si ho stále připomínat?
30. dubna 2025

Report | Obnova Ukrajiny a podpora jejího členství v EU a NATO

Diskuzní kulatý stůl se zaměřil na aktuální otázky poválečné obnovy Ukrajiny a jejího postavení v evropském a bezpečnostním rámci. Odborní panelisté debatovali o možnostech poskytnutí věrohodných bezpečnostních záruk Ukrajině, roli NATO a EU v jejím dlouhodobém zajištění stability i o výzvách spojených s jejím budoucím členstvím v EU.Diskuze nabídla pohled na Ukrajinu nejen jako na […]
29. dubna 2025

Report z kulatého stolu | Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady pro střední Evropu

Dne 29. dubna uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, expertní kulatý stůl s názvem „Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady na střední Evropu.“ Akce se konala v prostorách The Library Ambiorix na adrese Square Ambiorix 10 a probíhala podle pravidla Chatham House za účasti 14 odborníků. Cílem diskuse bylo analyzovat probíhající transformaci Německa v kontextu překrývajících se ekonomických, geopolitických a strukturálních výzev a jejich dopad na širší evropskou politiku.
24. dubna 2025

Evropské čtvrtky ve Skauťáku

"Současná krize je příležitostí k posílení Evropy." Přijď poslední čtvrtek v měsíci do našeho skautského sousedství a přidej se do otevřené diskuze, která bude následovat po tom, co Monika Ladmanová odprezentuje tento hot take. Monika Ladmanová je vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, pracovala i pro Český helsinský výbor či nadaci Open Society Fund. S evropskou komisařkou Věrou Jourovou připravovala směrnici o slaďování soukromého a pracovního života lidí, kteří pečují o blízkou osobu.
16. dubna 2025

Seminář o možnostech a pracovních příležitostech v rámci institucí EU

Zvažujete stáž v institucích Evropské unie? Přijďte na praktický seminář, kde se dozvíte, jaké typy stáží nabízí Evropská komise, Rada EU, Evropský parlament i jednotliví europoslanci, jak se na ně přihlásit a co obnáší příprava.
V médiích
Projekty
Publikace
8. října 2025

SK Denník N | Motoristé i SPD si ukrojili velká sousta. Babiš riskuje, že by se Česku v EU mohli vyhýbat stejně jako Ficovi

Postoje hnutí ANO, SPD i Motoristů mohou oslabit pozici Česka v Evropské unii. Andrej Babiš tak riskuje, že by se k němu Brusel mohl začít chovat podobně rezervovaně jako k Robertu Ficovi. Pro Dennik N komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
7. října 2025

Televizní Noviny | Vrací se spalovací motory do hry ?

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
6. října 2025

Seznam Zprávy | Peníze, které tekly do Česka, už nepřijdou. Experti radí, jak je nahradit

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
5. října 2025

European Newsroom | Analytici: Vítězství ANO není pro Brusel dobrou zprávou, Babiš však není Orbán

Vítězství Andreje Babiše by mohlo vyvolat obavy v Bruselu, ale analytici se domnívají, že výsledek bude záviset na jeho budoucím kabinetu. Navzdory spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem je Babiš považován spíše za pragmatika než za tvrdého euroskeptika, takže prudký obrat v české zahraniční politice je nepravděpodobný. Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, se k tomu vyjádřil pro European Newsroom.
4. října 2025

České Noviny | Analytici: Vítězství ANO není pro Brusel dobrá zpráva, nicméně Babiš není Orbán

Vítězství Andreje Babiše by podle bruselských analytiků nebylo pozitivním signálem pro EU, rozhodující ale bude charakter jeho kabinetu. Přestože je srovnáván s Viktorem Orbánem, odborníci jej označují spíše za pragmatika než za radikálního euroskeptika, což naznačuje, že česká zahraniční politika nemusí projít zásadním obratem. Pro České Noviny komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
4. října 2025

Blesk Zprávy | Česko pryč z EU a NATO? Babiš slíbil, že se to nestane… Konečná je stále pro

Hrozí, že by Česká republika za vlády hnutí ANO a Andreje Babiše opustila Evropskou unii či NATO? Pravděpodobné to není, přesto se mezi potenciálními partnery pro Babišovu vládu objevuje Kateřina Konečná a koalice Stačilo!, která stále prosazuje referendum o vystoupení z obou organizací. Pro Blesk Zprávy komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
19. července 2019

EuropaSecura 2019 – soutěž pro středoškoláky o evropské obraně a bezpečnosti

Dvanáctý ročník našeho projektu EuropaSecura vyvrcholil svým celostátním finálem v Brdech a poté v Bruselu. Studenti si na vlastní kůži vyzkoušeli, co všechno čeká zástupce Evropské unie během krizové situace a jak probíhají diplomatická jednání v rámci EU a NATO.
10. července 2019

REPORT: Zachraňte evropské volby

Report z projektu Zachraňte evropské volby, který jsme organizovali ve spolupráci se Zastoupením Friedrich Ebert Stiftung v České republice, je nyní k dispozici.
22. května 2019

Support to independent reporting on Serbia’s EU integration process with focus on the Chapters 23 and 24

S radostí oznamujeme realizaci projektu podpořeného Ministerstvem zahraničních věcí České republiky zaměřeného na podporu nezávislých srbských novinářů, kteří podávají zprávy o procesu integrace Srbska do EU a zejména o překážkách v klíčových kapitolách 23 a 24.
8. dubna 2019

Prague Climate Talks 2019

I v roce 2019 jsme pokračovali s projektem Prague Climate Talks – platformou pro expertní diskuse na témata spojená se změnami klimatu. Nabídli jsme několik debat s odborníky a profesionály z relevantních oborů.
20. února 2019

European Summer School 2019 – Restarting Europe: The Central European Perspective

V červenci proběhne již 17. ročník letní školy European Summer School. Letošní program bude zaměřený na současné výzvy, kterým Evropská unie čelí, včetně reformního procesu EU a perspektivy středoevropských zemí.
20. února 2019

Zachraňte evropské volby – workshopy pro studenty

S radostí oznamujeme, že zahajujeme projekt Zachraňte evropské volby, který organizujeme ve spolupráci se Zastoupením Friedrich Ebert Stiftung v České republice.
31. března 2025

Podkladový dokument | Mapování platforemní práce v Česku

Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes v rámci projektu Platform Revolution poskytuje hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Česku. Zkoumá rychlý růst digitálních pracovních platforem od příchodu Uberu v roce 2014 a mapuje typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách po celé zemi. Na základě aktuálních údajů z průzkumů a rozhovorů studie poukazuje jak na příležitosti, tak na výzvy, které platforemní práce přináší – včetně flexibility, doplňkového příjmu, ale také rizik spojených s prekérním zaměstnáním a regulatorními mezerami. Studie se rovněž zabývá současným právním a politickým rámcem v Česku, dopady iniciativ na úrovni EU, jako je směrnice o platforemní práci, a probíhajícími debatami o klasifikaci pracovníků, daňové povinnosti a sociální ochraně. Zařazením Česka do širšího evropského kontextu poskytuje paper podložené poznatky a doporučení pro tvůrce politik, kteří usilují o spravedlivější a bezpečnější podmínky pro pracovníky na platformách.
31. března 2025

Podkladové dokumenty | Mapování platforemní práce

Tyto podkladové dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, poskytují hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Maďarsku, Albánii a na Slovensku. Zkoumají rychlý růst digitálních pracovních platforem a mapují typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách v jednotlivých zemích.
28. března 2025

Podkladový dokument | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028-2034

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).
28. března 2025

Doporučení Národního konventu o EU: Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034 -

Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti. Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
28. března 2025

Doporučení Národního konventu o EU | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
27. března 2025

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Sledujte nás na X

Maďarsko čekají letos v dubnu parlamentní volby. Již třetím rokem po sobě se očekává, že růst HDP zůstane pod hranicí 0,5 %. V situaci přetrvávající ekonomické stagnace se nabízí zásadní otázka: může to znamenat začátek konce éry Viktora Orbána?

V nejnovější epizodě Voices of

Duševní nepohoda už dávno není okrajové téma. Rok co rok průzkumy potvrzují, že se s ní potýká značná část evropské populace. Stres, úzkosti, vyhoření nebo pocit vnitřního tlaku se stávají běžnou součástí života. Co s tím ale můžeme dělat?
V této epizodě podcastu Café Evropa

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram