Pokud by Donald Trump zvítězil v nadcházejících amerických prezidentských volbách, obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by mohly v příštím roce čelit vážným problémům. Trump totiž slíbil zavést univerzální desetiprocentní clo na veškeré zboží dovážené na americký trh. I když jeho rétorika směřuje především proti Číně, takové clo by výrazně postihlo i evropské výrobce. Připravuje se EU na možnost, že by se Trump opět stal prezidentem a toto opatření zavedl? A jak by si evropské firmy stály, kdyby příští prezidentkou USA byla demokratka Kamala Harris? Pro e15 komentuje Kateřina Davidová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceKomentářů evropských lídrů k odstoupení Joea Bidena z kampaně do amerických voleb je spíše málo a když už se objeví, jsou střídmé. Jak významné je odstoupení Joea Bidena pro evropské lídry? Měla by se Evropská unie připravit na to, co se bude dít po amerických volbách? Pro ČRo Plus komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceZveme vás na již druhou regionální debatu v rámci 25. výročí vstupu České republiky do NATO! Členství přineslo Česku výhody, je ale zároveň spojené s řadou závazků. Jaký význam má pro nás tato aliance? A co si o NATO myslíte vy? Přijďte si s námi o těchto a dalších otázkách popovídat i do Ústí nad Labem.
Zjistit víceZelená dohoda pro Evropu je ambiciózní strategie, která má zajistit, že Evropa se stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Součástí této iniciativy je přechod na elektromobilitu, který má snížit emise skleníkových plynů na minimum. Většina stran, které kandidují do Evropského parlamentu, tuto strategii chtějí měnit, a to i přes to, že automobilky už s přechodem počítají. Téma okomentovala v článku pro iRozhlas.cz výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Kateřina Davidová.
Zjistit víceVolby do europarlamentu se konají za méně než měsíc. Jedním z témat, které ovlivní nejen je, ale i následujících pět let, je digitalizace a další rozvoj technologií. Podle odborníků bude výzvou uhlídat volby před dezinformacemi a zkrotit technologie tak, aby z nich měli užitek hlavně občané. Co musí Evropa dělat, aby v technologiích nezaostala za zbytkem světa? Co a jak je potřeba regulovat? Pro TN.cz komentovala Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceZveme vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o dopadech pandemie COVID-19 na evropskou průmyslovou politiku a její možné důsledky pro českou ekonomiku a společnost. Zaměříme se na novou technologickou dynamiku, která vznikla v důsledku pandemie, a na způsoby, jak Evropská unie může reagovat na technologickou konkurenci s USA a Čínou.
Zjistit víceEvropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.
Zjistit víceEvropský parlament nedávno schválil migrační pakt, který se mimo jiné zabývá i relokací žadatelů o azyl. Podle ministra vnitra Víta Rakušana bude mít Česko výjimku ze solidarity kvůli přijatým uprchlíkům z Ukrajiny. Migrační pakt začne platit za dva roky a o jeho slabých a silných stránkách mluvil zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk pro vysílání ČT24.
Zjistit víceV průběhu nedávného summitu v Bruselu politici diskutovali o klíčových otázkách týkajících se situace na Ukrajině, Blízkém východě, vztahů s Tureckem a konkurenceschopnosti Evropské unie vůči USA a Číně. Podle ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka je důležité, aby čeští politici a diplomaté byli při těchto diskusích aktivní. Komentář poskytl TN.cz.
Zjistit víceNa mimořádném summitu evropských lídrů v Bruselu se původní ekonomické debaty rychle obrátily k závažným geopolitickým otázkám, jako je rozšíření sankcí vůči Íránu a posílení ukrajinské vzdušné obrany. Jak však pro TA3 podotýká Vít Havelka, analytik Institutu EUROPEUM, zřejmě nedochází k zásadnímu zlomu v přístupu EU k zemím jako Rusko, Izrael či Írán.
Zjistit více