Čína

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila že, Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu. Situaci komentovala analytička institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Vztahy mezi Bruselem a Pekingem se v průběhu let často dramaticky měnily. Občas spolupráce, jindy napětí. Často i obavy z nerovnováhy. Proč jsou vztahy s Čínou pro Brusel strategicky důležité? Situaci komentovala analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Obchod a situace ve válce na Ukrajině budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání nedokázala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla zatím ekonomické zájmy obou stran sblížit. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání. Pro ČT24 situaci okomentovala analytička Zuzana Krulichová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Tvrdé colné opatrenia by mohli vyhrotiť obchodnú vojnu s Čínou. Európa by mala hľadať rovnováhu medzi ochranou trhu a otvoreným obchodom, uviedol pre portál Trend.sk výkonný riaditeľ inštitútu EUROPEUM Martin Vokálek.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Ceny baterií do elektromobilů táhne dolů klesající hodnota klíčových kovů, jako jsou lithium a kobalt, ale také levná čínská produkce, která dnes dominuje na světových trzích. Čína zároveň ovládá hodnotový řetězec klíčových materiálů a má zájem si tuto dominanci zachovat, zmiňuje v rozhovoru pro Ekonomický deník projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V článku pro mezinárodní časopis The Diplomat Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, analyzuje nové směřování NATO, které se zaměřuje na region Indo-Pacifiku. Aliance se snaží udržet americké zapojení, potlačit ruskou agresi a omezit vliv Číny, přičemž posílení spolupráce s partnery, jako je Jižní Korea, je klíčové pro zajištění globální stability. Článek také obsahuje doporučení pro posílení těchto vztahů.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém článku pro Journal of European Integration, akademický časopis zaměřený na evropskou integraci, zkoumá emocionální dimenze zahraniční politiky EU, konkrétně její sankce v oblasti lidských práv proti Číně a Severní Koreji. Analýza ukazuje, jak emocionální faktory ovlivňují politická rozhodnutí a reakce, přičemž zdůrazňuje rozdílné výsledky v případech Číny a Severní Koreje a naznačuje, že integrace emocionálního povědomí může zvýšit účinnost politiky.

Mezi zásadní komponenty potřebné k růstu moderní ekonomiky patří čipy a polovodiče, solární panely a baterie do elektromobilů. To vše se do Evropy dováží z asijských zemí, místo toho, aby výrobní kapacity vznikaly zde. Podle Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, je nutné otevřít debatu o reformě společného rozpočtu a nových příjmech.

Evropská unie ekonomicky zaostává za Spojenými státy americkými a Čínou. Nedávné jednání v Bruselu reflektovalo obavy z útlumu ekonomiky EU, která vstoupila do roku 2024 s nižším růstem, než se předpokládalo. Analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka situaci komentoval pro ČRo Plus.

Protiruské sankce uvalené Evropskou unií, nenesou kýžený efekt. Po dvou letech od počátku invaze se ukazuje, že sankce sice zasahují ruskou ekonomiku, ale nezabraňují jejich obcházení, přičemž v tom hlavní roli hrají asijské státy v čele s Čínou. Unie tak do únorového kola sankcí zahrnula také několik firem z Číny a Hongkongu. Možné následky komentoval v reportáži pro Televizní noviny TV Nova zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.