Čína

Mezi zásadní komponenty potřebné k růstu moderní ekonomiky patří čipy a polovodiče, solární panely a baterie do elektromobilů. To vše se do Evropy dováží z asijských zemí, místo toho, aby výrobní kapacity vznikaly zde. Podle Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, je nutné otevřít debatu o reformě společného rozpočtu a nových příjmech.

Evropská unie ekonomicky zaostává za Spojenými státy americkými a Čínou. Nedávné jednání v Bruselu reflektovalo obavy z útlumu ekonomiky EU, která vstoupila do roku 2024 s nižším růstem, než se předpokládalo. Analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka situaci komentoval pro ČRo Plus.

Protiruské sankce uvalené Evropskou unií, nenesou kýžený efekt. Po dvou letech od počátku invaze se ukazuje, že sankce sice zasahují ruskou ekonomiku, ale nezabraňují jejich obcházení, přičemž v tom hlavní roli hrají asijské státy v čele s Čínou. Unie tak do únorového kola sankcí zahrnula také několik firem z Číny a Hongkongu. Možné následky komentoval v reportáži pro Televizní noviny TV Nova zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie do budoucna přitvrdí ve snaze omezit svou závislost na Číně. Ukázalo to jednomyslné hlasování poslanců Evropského parlamentu o rizicích rostoucího čínského vlivu na evropskou kritickou infrastrukturu, které se uskutečnilo ve středu. Současnou ekonomickou politiku EU směrem k Číně okomentovala naše výzkumná pracovnice Zuzana Krulichová pro Ekonomický deník.

Připojte se k další debatě ze série EU± a poslechněte si názory odborníků na téma čínské ambice v Jihočínském moři. DIskuze se odehraje ve středu 20. prosince 2023 od 17:30 online na naší Facebookové stránce.

Státy Evropské unie se rozhodly, že prodej nových vozů se spalovacími motory skončí nejpozději v roce 2035. Ačkoli se v Česku jedná o velmi kontroverzní krok, v kontextu globálního trhu s novými auty pravděpodobně nebude mít tak velký význam. Stejně dopadne i nová emisní norma Euro 7. K tomuto tématu se vyjádřil náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.

V rámci debatního cyklu Café Evropa, probíhala jedna z diskuzí právě o vztahu a přístupu mezi Evropskou unií a Čínou. Mezi pozvanými byli Magdaléna Slezáková, Ondřej Wagner, David Gardáš a Zdeněk Beránek. Shrnutí výstupů jednotlivých hostů si můžete přečíst v reportu, který napsala naše stážistka Eliška Prostřední.

Zveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Vztahy EU a Číny – promění současné krize vztah dvou velmocí?". Debata se bude konat v pondělí 20. března v 17:30 online na naší Facebookové stránce.

Čínský prezident v roce 2013 představil projekt Nové Hedvábné stezky, známý též pod názvem Pás a stezka. Měla spojit Čínu se zeměmi Střední Asie, Blízkého východu, Evropy a námořními oblastmi za účelem koordinace politik a propojení infrastruktury. Nicméně iniciativa, a především role Číny v ní, budí mnoho otázek a pochybností. Jaká je její budoucnost? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Šárka Váchalová.

Válka na Ukrajině a následná ekonomická krize, způsobená závislostí Evropy na ruských fosilních palivech, ukázala Evropanům, jaká nebezpečí skýtají příliš úzké ekonomické vazby na autokratických režimech. Zatímco se však Evropa zbavuje své závislosti na Rusku, jiná ekonomická závislost sílí, konkrétně ta Německa na Číně. Naše stážistka Kristina Kropáčková se ve svém blogu zabývá širšími souvislostmi tohoto fenoménu a jeho důsledky pro soudržnost EU.

Hostem podcastu Energie bez emisí vystoupil jako host náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Odpovídá na otázky, které se týkají např. problematiky aktuálních cen energií a jejich dalšího možného vývoje, jaké dopady bude mít klimatická změna na průmysl, jaká je strategie státu nebo jak se k situaci staví stát.

Ještě před několika lety byla čínská auta považována za kopie evropských nebo amerických vozů. Čína je dnes největším automobilovým trhem, a to i v segmentu elektromobilů, a čínští výrobci se chtějí prosadit i v Evropě. K této situaci se vajádřil náš výzkumný pracovník Vít Havelka.