Čína

Jedním ze zásadních témat nadcházejícího summitu Evropské rady bude problém nevyrovnaného obchodu s Čínou. Unijní lídři to ale nechtějí říkat úplně nahlas – slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle výkonného ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele.

Evropská komise představila dlouho očekávaná opatření jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti takzvaných čistých technologií. Co představuje Akt o průmyslovém akcelerátoru a jakou ochranu přinese takzvaným zeleným výrobkům vyrobeným v EU ve večerní publicistice Radiožurnálu rozebírala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila že, Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu. Situaci komentovala analytička institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Vztahy mezi Bruselem a Pekingem se v průběhu let často dramaticky měnily. Občas spolupráce, jindy napětí. Často i obavy z nerovnováhy. Proč jsou vztahy s Čínou pro Brusel strategicky důležité? Situaci komentovala analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Obchod a situace ve válce na Ukrajině budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání nedokázala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla zatím ekonomické zájmy obou stran sblížit. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání. Pro ČT24 situaci okomentovala analytička Zuzana Krulichová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Tvrdé colné opatrenia by mohli vyhrotiť obchodnú vojnu s Čínou. Európa by mala hľadať rovnováhu medzi ochranou trhu a otvoreným obchodom, uviedol pre portál Trend.sk výkonný riaditeľ inštitútu EUROPEUM Martin Vokálek.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Ceny baterií do elektromobilů táhne dolů klesající hodnota klíčových kovů, jako jsou lithium a kobalt, ale také levná čínská produkce, která dnes dominuje na světových trzích. Čína zároveň ovládá hodnotový řetězec klíčových materiálů a má zájem si tuto dominanci zachovat, zmiňuje v rozhovoru pro Ekonomický deník projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V článku pro mezinárodní časopis The Diplomat Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, analyzuje nové směřování NATO, které se zaměřuje na region Indo-Pacifiku. Aliance se snaží udržet americké zapojení, potlačit ruskou agresi a omezit vliv Číny, přičemž posílení spolupráce s partnery, jako je Jižní Korea, je klíčové pro zajištění globální stability. Článek také obsahuje doporučení pro posílení těchto vztahů.