Evropská unie

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Vítězství Andreje Babiše by mohlo vyvolat obavy v Bruselu, ale analytici se domnívají, že výsledek bude záviset na jeho budoucím kabinetu. Navzdory spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem je Babiš považován spíše za pragmatika než za tvrdého euroskeptika, takže prudký obrat v české zahraniční politice je nepravděpodobný. Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, se k tomu vyjádřil pro European Newsroom.

Rozpočet Evropské unie má vzrůst na dva biliony eur, avšak kvůli vysokému zadlužení a inflaci bude jeho přínos omezený. Významnou část prostředků tvoří fondy určené na vyrovnávání regionálních rozdílů, z nichž Česko dlouhodobě čerpá. Tyto dotace však budou postupně ubývat. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Od referenda o brexitu uplynulo téměř deset let, ale Spojené království se stále potýká s důsledky svého odchodu z Evropské unie. Brexit, který byl osobnostmi jako Nigel Farage oslavován jako slavný „den nezávislosti“, měl přinést zrození „Globální Británie“ – velké obchodní mocnosti, která bude moci svobodně rozvíjet „zvláštní vztahy“ se Spojenými státy i další ambice. Avšak souhra faktorů, která vedla 52 % voličů k rozhodnutí pro odchod v červnu 2016, patří do geopolitické reality, která už dnes neexistuje. Přečtěte si celý článek Imogen Wymer níže.

Obnoví nový protikorupční zákon důvěru ukrajinské veřejnosti? Hlasování o zákonu pro ČRo Plus okomentoval Viktor Daněk, zástupce výkonného ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Cílem finančního rámce Evropské unie na další období je proškrtat největší položky, aby zbyly prostředky na nové priority. Co způsobilo navýšení evropského rozpočtu? Do kterých sektorů plánuje Evropská unie nejvíce investovat? Jak na tom budou zemědělci? Na tyto a další otázky moderátora Davida Chmátala odpovídal Filip Křenek, analytik EUROPEUM.

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází. Situaci komentoval pro ČT24 výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

„V České republice a obecně v Evropě nám chybí jisté umění foresightu, my umíme předpovídat příští 2-3 roky, ale neumíme hloubkově předpovídat různé scénáře a být na ně připraveni.” Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, byl hostem v podcastu Český zájem s Janem Lipavským.

Maďarsko opakovaně využilo svého práva veta nejen k nátlaku na Ukrajinu v bilaterálních otázkách, ale také k získání ústupků ze strany EU, zejména v rozpočtové oblasti a v oblasti právního státu, říká Martin Vokálek, výkonný ředitel pražského Institutu EUROPEUM.

Vladimír Putin opakovaně ukazuje, že jeho slovo neplatí a porušuje vlastní dohody. Ukrajina už jednou příměří s Ruskem uzavřela, Minské dohody, a Rusko je porušilo. Musí být tedy jasné, že případné příští budoucí podmínky příměří budou muset opravdu platit. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Lídři Evropské unie se v Bruselu sejdou k jednání o obraně, konkurenceschopnosti a podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jednal jak s Donaldem Trumpem, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Evropa zůstává hlavním pilířem podpory Ukrajiny – navzdory snahám některých lídrů, jako je Viktor Orbán, o narušení jednoty sedmadvacítky. Ve Studiu 6 situaci komentuje výkonný ředitel Institutut EUROPEUM Martin Vokálek.

Státy střední Evropy – Polsko, Slovensko a Česko – se jednoznačně staví za rozšíření Evropské unie směrem na východ a k západnímu Balkánu. Zároveň však zdůrazňují, že cesta ke členství musí být podmíněna splněním všech stanovených kritérií. Ukrajina si uvědomuje, že její integrace do EU bude běh na dlouhou trať, ale každý posun vpřed pro ni znamená další odstup od vlivu Ruska. Pro Euractiv komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Faktor Juzová.