NATO

Hrozí, že by Česká republika za vlády hnutí ANO a Andreje Babiše opustila Evropskou unii či NATO? Pravděpodobné to není, přesto se mezi potenciálními partnery pro Babišovu vládu objevuje Kateřina Konečná a koalice Stačilo!, která stále prosazuje referendum o vystoupení z obou organizací. Pro Blesk Zprávy komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Pokud nebudeme schopni zajistit vlastní obranu, všechny další priority se dostanou až na druhou kolej, míní analytik a výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek. Deníku N v návaznosti na výsledky summitu NATO popsal dva aspekty proměny Aliance, řekl, v čem má Donald Trump podle něj pravdu, a zhodnotil evropskou podbízivost.

Členské země NATO ustoupily Donaldu Trumpovi a schválily navýšení obranných výdajů. Potvrdily ale také platnost článku 5 o kolektivní obraně – a právě absence překvapení je podle prezidenta Petra Pavla hlavním sdělením summitu. Pro Deník N komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Jednalo by se o strategický krok z pozice jednotlivých států, jelikož jsme obranu a bezpečnost dlouho zanedbávali a jen spoléhali na USA. Situace je ale i velmi vážná, vidíme tady pokračující ruskou agresi proti Ukrajině a Mark Rutte se shoduje s bezpečnostními experty na tom, že Rusko bude do pěti let schopno napadnout nějaký stát NATO. Pro Horizont 24 komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.

Situaci kolem "nové éry" zbrojení Evropské unie komentoval pro slovenskou televizi TA3 ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek. .

Dne 10. prosince uspořádal Think Visegrad v Bruselu odbornou diskuzi na téma Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po volbách do Evropského parlamentu a USA: Pohledy ze střední Evropy (a odjinud). Debata se zabývala možnými důsledky znovuzvolení Donalda Trumpa pro EU a transatlantické vztahy. Zasedání, jehož se zúčastnili odborníci, tvůrci politik a akademici, se zabývalo kritickými výzvami a příležitostmi v politickém, bezpečnostním a ekonomickém rozměru. Cílem debaty bylo podpořit hluboké porozumění tomu, jak se politika Trumpovy administrativy může změnit strategická rozhodnutí EU a ovlivnit vztahy mezi EU a USA.

Výsledek prezidentských voleb v roce 2024 opět otřásl základy transatlantických vztahů - do jaké míry, však zůstává otázkou. Tento Policy Paper shrnuje klíčové poznatky a úvahy z fóra, na základě poutavých diskusí tento dokument nabízí ucelený soubor poznatků, včetně realizovatelných doporučení a strategického „seznamu úkolů“ pro transatlantickou alianci v nadcházejících letech. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz a vedoucí analytik Polského institutu mezinárodních vztahů Mateusz M. Piotrowski.

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

Přestože pozornost Evropy v posledních letech zcela pohltila ruská agrese na Ukrajině, pro řadu států, Česko nevyjímaje, je stále zajímavější možnost diverzifikovat své obchodní příležitosti i mimo transatlantický prostor. Zeptali jsme se proto expertů a expertek z oblasti diplomacie, výzkumu i obchodu na možné nástrahy spolupráce EU a ASEAN, na bezpečnostní výzvy či na to, v čem tkví úspěch české diplomacie na Dálném východě. Pro Ústav mezinárodních vztahů odpovídala Zuzana Krulichová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Dokument „Transatlantic Policy Forum 2024 Backgrounder“ nastiňuje klíčové strategické výzvy a politické směry pro transatlantické vztahy v době, kdy se v USA blíží prezidentské volby. Zabývá se očekávanými otázkami transatlantické spolupráce, včetně rozšíření NATO a EU, reakce na válku na Ukrajině, bezpečnosti ve střední a východní Evropě a rostoucího geopolitického napětí s Čínou. Publikace zdůrazňuje, že je třeba, aby USA a Evropa posílily spojenectví a čelily tak výzvám, jako je ohrožení integrity voleb, multipolární obchodní systém a autoritářské vlivy.

Donald Trump i Kamala Harrisová budou v případě svého vítězství vyzývat EU, aby se více podílela na utváření mezinárodních politik. Pro Teraz.sk komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.