rozšíření EU

Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 získalo rozšíření Evropské unie novou dynamiku a toto téma se dostalo do popředí politických diskusí. Zdůrazňuje potřebu posílit geopolitické postavení a bezpečnost EU prostřednictvím rozšíření. Přetrvávají však značné výzvy, zejména pokud jde o účinnost a důvěryhodnost současného přístupového procesu. Ve svém blogu píše stážistka Institutu EUROPEUM Šárka Soukupová.

V souvislosti s probíhající debatou o rozšíření EU je na stole otázka revize Smlouvy, která by zajistila akceschopnost EU v budoucnu. Zatímco některé členské státy se domnívají, že současný stav Smluv je pro Unii s více než 35 členy vhodný, jiné volají po revizi Smlouvy o EU před rozšířením. V roce 2022 Evropský parlament posunul diskusi o krok dále a přijal usnesení, v němž navrhuje dalekosáhlé revize Smluv. Píše ve svém blogu stážista bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Marek Jankovský.

Může Evropská unie v dohledné době přijmout do svých řad Kosovo nebo Srbsko? Nemá EU27 dostatečné obavy z finanční vojenské podpory Ukrajiny? Co může EU udělat pro podporu evropského automobilového průmyslu? Pro Dvacet minut Radiožurnálu komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Debata shrnuje výsledky výzkumu provedeného ve všech čtyřech zemích V4. Studie ze čtyř zemí, které se zaměřují na mainstreamová média V4, kombinují obě strany produkce a konzumace zpráv tím, že analyzují narativy o budoucnosti Ukrajiny vůči vstupu do EU, ale také to, jak zpravodajské publikum v těchto čtyřech zemích reflektuje nejčastější témata týkající se obrazu Ukrajiny v EU.

Kontrast mezi starým a novým je v ulicích Kišiněva viditelný. Brutalistické mrakodrapy stojí hned vedle míst, jako je Digitální park, technologický hub a symbol touhy po moderním a inovativním. Tento kontrast je hluboce zakořeněn i v politické debatě o identitě a budoucnosti Moldavska. Pro srbskou RTS komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Faktor Juzová.

Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Tomuto rozhodnutí předcházely dva roky jednání. Očekává se, že přístupový proces potrvá několik let. Téma pro Události České televize komentovala Jana Juzová, seniorní výzkumnice v Institutu EUROPEUM.

Jak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.

Druhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.

Slovensko před 20 lety vstoupilo do Evropské unie při jejím dosavadním největším rozšíření. Hlavním benefitem tohoto kroku je například vzrůst ekonomiky, a to až o 80 %. Další směřování Unie popsal Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

V roce 2004 se k Evropské unii přidalo celkem deset nových států, jednalo se o největší rozšíření co se počtu obyvatel a počtu zemí týče. Vstup do EU státům střední a východní Evropy pomohl, zejména v oblasti ekonomického růstu a politické stabilizace. K tomuto tématu mluvil pro TASR Žiga Faktor, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře.

Před dvaceti lety došlo k největšímu rozšíření Evropské unie o deset zemí střední a východní Evropy. To je podle Víta Havelky, seniorního výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM, dostatečná doba na to, aby se všechny přistupující země naučily pohybovat v institucích EU a jejím rozhodovacím procesu.