Ukrajina

Europoslanci ve Štrasburku se chystají hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 900 miliard korun. Ta by měla být krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Zabývat se budou také unijním návrhem rozpočtu na příští rok, nebo děním v Libanonu. Pro CNN Prima News komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Ruská ropa od společnosti Lukoil stále neproudí přes území Ukrajiny na Slovensko a do Maďarska. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu, protože tuto firmu zařadila na svůj sankční seznam. Slovensko a Maďarsko se obrátily na Evropskou komisi, aby pomohla tento problém vyřešit. Co může EU v této situaci udělat? Jakou roli může hrát asociační dohoda s Ukrajinou při řešení tohoto sporu? Komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Europoslanci pokračují v zařazování se do různých výborů Evropského parlamentu, obeznamují se s agendou, která jim byla přiřazena, ale začínají už i pracovat. Na ustavující schůzi proběhla první diskuze o novém legislativním návrhu o Ukrajině, ve které europoslanci zemi vyjádřili pokračující podporu. Pro slovenskou STVR komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Evropská unie a Ukrajina uzavřely v Bruselu komplexní bezpečnostní dohodu. Ta navazuje na již dlouhodobou podporu Ukrajiny ze strany EU. Na čem se politici dohodli? Co je v úmluvě nového? Pro slovenskou RTVS komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Tomuto rozhodnutí předcházely dva roky jednání. Očekává se, že přístupový proces potrvá několik let. Téma pro Události České televize komentovala Jana Juzová, seniorní výzkumnice v Institutu EUROPEUM.

Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

V Lucemburku došlo k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do Evropské unie. Znamená to výrazné přiblížení obou zemí k samotnému vstupu do EU? Kdo má lepší pozici? A jak probíhá "screeningový proces"? Téma pro TN.cz rozebral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Výsledky eurovoleb jsou pro Ukrajinu příznivé, středopravicová Evropská lidová strana (EPP) získala nejvíce křesel a tím i posílila pozici předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která silně podporuje Ukrajinu. Na druhé straně, i když některé skupiny napravo od EPP také zaznamenaly úspěchy, jejich podpora Ukrajině je smíšená. Situaci pro magazín The Parliament komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Luxusní alpský hotel Bürgenstock na pobřeží Lucernského jezera ve Švýcarsku bude o nadcházejícím víkendu hostit dosud největší mírovou konferenci o Ukrajině. Lídři a diplomaté z téměř devadesáti zemí na ní budou hledat možnosti, jak ukončit nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ambiciózní akci provází kritika kvůli neúčasti Ruska, Číny nebo amerického prezidenta Joea Bidena. I přesto může být tento summit podle expertů důležitým prvním krokem k uzavření míru. Možnosti, které konference nabídne popisuje pro e15 Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.

Devadesát zemí a organizací potvrdilo svou účast na Mírovém summitu zaměřeném na válku proti Ukrajině ve Švýcarsku. Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harris, Čína účast odmítla a Rusko pozvánku nedostalo. Jaké jsou hlavní cíle summitu? Proč se Čína rozhodla nepřijet? Přečtěte si komentář výzkumnice Institutu EUROPEUM pro ukrajinsko-polský server Sestry.eu.