vlny veder

Rádi bychom vás pozvali na debatu v pondělí 21. července, tentokrát na téma Jak zchladit Prahu. Rok 2024 byl neteplejším v historii měření, navazujíc na do té doby rekordní rok 2023. Kromě rostoucí globální průměrné teploty Evropa zaznamenala mnoho instancí extrémního počasí, včetně letních vln veder. Známý fenomén městského tepelného ostrova se zde setkává s nárůstem počtu po sobě následujících tropických dnů a nocí. Rozpálená města se během noci dostatečně neochladí, což má závažné důsledky – od infrastruktury až po otázky veřejného zdraví.

S blížícím se létem 2025 se evropská města připravují na další sezónu rekordních teplot. Vlny veder představují vážnou výzvu pro městskou infrastrukturu, ekonomiku, veřejné zdraví i ekosystémy. Rizika spojená s horkem dnes tvoří více než 85 % úmrtí souvisejících s klimatem napříč Evropou. Tato studie zkoumá dopady vln veder na města a městské obyvatelstvo a představuje různé typy adaptačních strategií využívaných v Evropě i jinde ve světě. Zaměřuje se také na účinná opatření ke zmírnění účinků veder, jako jsou městské klimatické útočiště, stínění, vodní prvky a veřejná komunikace.

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.