západní balkán

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Práce na platformách ve státech V4 a na západním Balkáně rychle roste, ale zůstává nedostatečně regulovaná, což představuje rizika pro pracovníky i sociální systémy. Závěrečná zpráva, jejíž autorkou je Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, financovaná nadací Stiftung Mercator, vyzývá k regionálně specifickým reformám s cílem posílit legislativní rámec, kontrolní mechanismy, ochranu pracovníků a sběr dat. Současně zdůrazňuje potřebu širší spolupráce na národní i evropské úrovni.

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.

Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.

Může Evropská unie v dohledné době přijmout do svých řad Kosovo nebo Srbsko? Nemá EU27 dostatečné obavy z finanční vojenské podpory Ukrajiny? Co může EU udělat pro podporu evropského automobilového průmyslu? Pro Dvacet minut Radiožurnálu komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Měnící se odvětví zpravodajských médií v digitálním prostředí přináší několik výzev. Jsou nejen legislativní a praktické z hlediska výroby obsahu, ale kladou také důraz na přístup k ověřeným informacím. Publikaci zaměřenou na média v Bosně a Hercegovině a Srbsku napsali Tamara Filipović, Lamija Kovačević a Oszkár Roginer-Hofmeister.

Dne 3. října uspořádal Think Visegrad v Bruselu, zastoupený bruselskou kanceláří Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, diskusi s názvem „Transformace slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?“. Odborníci z think-tanků, diplomatických misí a institucí EU se zabývali obnoveným důrazem na rozšiřování EU, včetně zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, formulací nových strategií a finančních pobídek pro kandidátské státy a posílením závazků ze strany EU. Klíčovou výzvou pro další vývoj je zajistit, aby se tento impuls udržel a promítl se do konkrétních transformačních opatření, která přinesou měřitelné výsledky.

Zpráva z veřejné konference bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM s názvem „Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy“. Hosté panelové diskuse se zabývali rozšířením v roce 2004, jeho dopady na EU a poučením z tohoto procesu z pohledu současného vstupu zemí západního Balkánu do EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že Evropská komise doporučí zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. V posledních měsících bylo patrné reformní úsilí, bosenská vláda dosáhla dohody i se separatistickou částí Republikou srbskou o klíčových reformách. Nicméně, podmínky ještě nebyly splněny, a stále zbývá mnoho dalších reforem, jako například volebního systému. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová o situaci mluvila pro RTVS.

Do západobalkánských zemí poputují další evropské peníze, které mají za cíl urychlit jejich přístupové procesy do Evropské unie a podpořit tamní reformy. Na co přesně budou finance použity a jak jsou na tom země západního Balkánu s možným vstupem do EU, vysvětlila v ranním vysílání ČRo Plus naše výzkumná pracovnice Jana Juzová.

Dovolujeme si Vás pozvat na debatu "EU Enlargement to the Western Balkans: 20 Years After the Thessaloniki Summit", která se uskuteční 16. října od 17:00 v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze v místnosti NB 169 (Rektorský salonek). Adresa: Churchilla 4, Praha 130 67.

Charles Michel, předseda Evropské rady, rozproudil debatu o budoucím rozšiřování EU do roku 2030. Právě proto se k tématu vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová v relaci Ranní Plus.