Archiv článků
Prohlédněte si všechny články a objevte více zajímavých témat!

Stanovisko | Občanská společnost a průmysl požadují opatření na podporu využívání recyklované oceli v automobilovém průmyslu
Evropský automobilový průmysl čelí zásadní změně. V souvislosti s aktualizací evropské legislativy o cirkulárním hospodaření s vozidly apelují neziskové organizace, analytická centra a zástupci recyklačního odvětví na Evropský parlament a Radu, aby stanovili ambicióznější cíle pro využití recyklované oceli při výrobě aut.
Signatáři společného prohlášení požadují důraznější kroky k tomu, aby se recyklovaná ocel stala běžnou součástí automobilové výroby.

Report z kulatého stolu | Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady pro střední Evropu
Dne 29. dubna uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, expertní kulatý stůl s názvem „Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady na střední Evropu.“ Akce se konala v prostorách The Library Ambiorix na adrese Square Ambiorix 10 a probíhala podle pravidla Chatham House za účasti 14 odborníků. Cílem diskuse bylo analyzovat probíhající transformaci Německa v kontextu překrývajících se ekonomických, geopolitických a strukturálních výzev a jejich dopad na širší evropskou politiku.

Policy Brief | Technologické dilema EU za Trumpa: Jak si stanovit vyšší ambice, které Evropa skutečně může dosáhnout — 10 doporučení pro cílenou evropskou technologickou strategii
V rychle se měnícím geopolitickém prostředí čelí Evropská unie novým výzvám v oblasti technologické politiky, zejména v souvislosti s druhou administrativou Donalda Trumpa. Policy brief přináší deset cílených doporučení, jak vybudovat realistickou a účinnou evropskou technologickou strategii. Policy brief zdůrazňuje nutnost snížit technologickou závislost Evropy, zaměřit se na klíčové oblasti, podporovat adopci technologií pro zvýšení produktivity a zajistit otevřené a konkurenční digitální trhy.

Policy Brief | Jak zamezit dopravní chudobě pomocí sociálního klimatického fondu: Doporučení pro tvůrce politik v ČR
Náš nejnovější policy brief je určen tvůrcům politik, zástupcům státních orgánů a expertům, kteří ovlivňují vývoj klimatické politiky v ČR. Text z pera výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Zelená Evropa Jany Abíkové mapuje dopravní potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel v ČR a poskytuje argumenty pro včasné a kompletní přijetí ETS2 a vhodnou alokaci SKF tak, aby dopravní chudoba byla minimalizována. Brief vyhodnocuje možná řešení a diskutovaná opatření, která by mohla být financována z národního Sociálního klimatického plánu a snížit tak dopad systému ETS2 na nízkopříjmové domácnosti.

Policy Paper | Řešení dopravní chudoby v České republice
Přestože se dopravní chudoba netýká většiny obyvatelstva, dostupná data ukazují, že má dopad na významnou a rostoucí část české společnosti, což z ní činí závažný problém, který nelze přehlížet nebo očekávat, že se časem vyřeší sám. Tento policy paper výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Green Europe Jany Abíkové podrobně popisuje zkušenosti občanů s chudobou v dopravě, nastiňuje příklady dobré praxe opatření ze zahraničí a vysvětluje možnosti využití Sociálního klimatického fondu pro zmírňování dopravní chudoby.

Podkladové dokumenty | Mapování platforemní práce
Tyto podkladové dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, poskytují hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Maďarsku, Albánii a na Slovensku. Zkoumají rychlý růst digitálních pracovních platforem a mapují typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách v jednotlivých zemích.

Podkladový dokument | Mapování platforemní práce v Česku
Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes v rámci projektu Platform Revolution poskytuje hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Česku. Zkoumá rychlý růst digitálních pracovních platforem od příchodu Uberu v roce 2014 a mapuje typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách po celé zemi. Na základě aktuálních údajů z průzkumů a rozhovorů studie poukazuje jak na příležitosti, tak na výzvy, které platforemní práce přináší – včetně flexibility, doplňkového příjmu, ale také rizik spojených s prekérním zaměstnáním a regulatorními mezerami. Studie se rovněž zabývá současným právním a politickým rámcem v Česku, dopady iniciativ na úrovni EU, jako je směrnice o platforemní práci, a probíhajícími debatami o klasifikaci pracovníků, daňové povinnosti a sociální ochraně. Zařazením Česka do širšího evropského kontextu poskytuje paper podložené poznatky a doporučení pro tvůrce politik, kteří usilují o spravedlivější a bezpečnější podmínky pro pracovníky na platformách.

Podkladový dokument | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028-2034
Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci.
Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni.
Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Doporučení Národního konventu o EU: Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034
Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti.
Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku.
Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Doporučení Národního konventu o EU | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034
Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici
V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války.
Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Policy Brief | Papírový tygr nebo projekt, který mění pravidla hry: Evropská obranná průmyslová strategie a názory ze střední Evropy
Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.