Archiv článků

S blížícím se létem 2025 se evropská města připravují na další sezónu rekordních teplot. Vlny veder představují vážnou výzvu pro městskou infrastrukturu, ekonomiku, veřejné zdraví i ekosystémy. Rizika spojená s horkem dnes tvoří více než 85 % úmrtí souvisejících s klimatem napříč Evropou. Tato studie zkoumá dopady vln veder na města a městské obyvatelstvo a představuje různé typy adaptačních strategií využívaných v Evropě i jinde ve světě. Zaměřuje se také na účinná opatření ke zmírnění účinků veder, jako jsou městské klimatické útočiště, stínění, vodní prvky a veřejná komunikace.

Změna klimatu již dávno není abstraktní hrozbou v budoucnu, ale realitou, která má už dnes konkrétní dopady na naše životy i ekonomiku. Rostoucí náklady změny klimatu až šestinásobně převyšují náklady na její zmírnění. A Česku se investice do zelené transformace může vrátit až 3,6krát, nejvíce ve veřejném rozpočtu a v energetice. ČR má navíc k dispozici historicky největší objem evropských peněz na podporu transformace, zhruba 1 bilion Kč. To poskytuje výjimečnou příležitost, jak posílit ekonomiku, zvýšit její odolnost a modernizovat ji směrem k vyšší přidané hodnotě.

Marcin Przychodniak v policy briefu analyzuje současný přístup Evropské unie k Číně v kontextu měnících se transatlantických vztahů a rostoucího napětí mezi USA, EU a Čínou. Studie zároveň upozorňuje na klíčové výzvy – od narůstající závislosti na čínských surovinách přes otázky investic až po nutnost posílení obranných nástrojů EU proti ekonomickému nátlaku. Práce nabízí doporučení, jak efektivněji chránit evropské zájmy a bezpečnost v době rostoucího geopolitického napětí.

Evropský automobilový průmysl čelí zásadní změně. V souvislosti s aktualizací evropské legislativy o cirkulárním hospodaření s vozidly apelují neziskové organizace, analytická centra a zástupci recyklačního odvětví na Evropský parlament a Radu, aby stanovili ambicióznější cíle pro využití recyklované oceli při výrobě aut. Signatáři společného prohlášení požadují důraznější kroky k tomu, aby se recyklovaná ocel stala běžnou součástí automobilové výroby.

Dne 29. dubna uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, expertní kulatý stůl s názvem „Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady na střední Evropu.“ Akce se konala v prostorách The Library Ambiorix na adrese Square Ambiorix 10 a probíhala podle pravidla Chatham House za účasti 14 odborníků. Cílem diskuse bylo analyzovat probíhající transformaci Německa v kontextu překrývajících se ekonomických, geopolitických a strukturálních výzev a jejich dopad na širší evropskou politiku.

V rychle se měnícím geopolitickém prostředí čelí Evropská unie novým výzvám v oblasti technologické politiky, zejména v souvislosti s druhou administrativou Donalda Trumpa. Policy brief přináší deset cílených doporučení, jak vybudovat realistickou a účinnou evropskou technologickou strategii. Policy brief zdůrazňuje nutnost snížit technologickou závislost Evropy, zaměřit se na klíčové oblasti, podporovat adopci technologií pro zvýšení produktivity a zajistit otevřené a konkurenční digitální trhy.

Náš nejnovější policy brief je určen tvůrcům politik, zástupcům státních orgánů a expertům, kteří ovlivňují vývoj klimatické politiky v ČR. Text z pera výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Zelená Evropa Jany Abíkové mapuje dopravní potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel v ČR a poskytuje argumenty pro včasné a kompletní přijetí ETS2 a vhodnou alokaci SKF tak, aby dopravní chudoba byla minimalizována. Brief vyhodnocuje možná řešení a diskutovaná opatření, která by mohla být financována z národního Sociálního klimatického plánu a snížit tak dopad systému ETS2 na nízkopříjmové domácnosti.

Přestože se dopravní chudoba netýká většiny obyvatelstva, dostupná data ukazují, že má dopad na významnou a rostoucí část české společnosti, což z ní činí závažný problém, který nelze přehlížet nebo očekávat, že se časem vyřeší sám. Tento policy paper výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Green Europe Jany Abíkové podrobně popisuje zkušenosti občanů s chudobou v dopravě, nastiňuje příklady dobré praxe opatření ze zahraničí a vysvětluje možnosti využití Sociálního klimatického fondu pro zmírňování dopravní chudoby.

Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes v rámci projektu Platform Revolution poskytuje hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Česku. Zkoumá rychlý růst digitálních pracovních platforem od příchodu Uberu v roce 2014 a mapuje typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách po celé zemi. Na základě aktuálních údajů z průzkumů a rozhovorů studie poukazuje jak na příležitosti, tak na výzvy, které platforemní práce přináší – včetně flexibility, doplňkového příjmu, ale také rizik spojených s prekérním zaměstnáním a regulatorními mezerami. Studie se rovněž zabývá současným právním a politickým rámcem v Česku, dopady iniciativ na úrovni EU, jako je směrnice o platforemní práci, a probíhajícími debatami o klasifikaci pracovníků, daňové povinnosti a sociální ochraně. Zařazením Česka do širšího evropského kontextu poskytuje paper podložené poznatky a doporučení pro tvůrce politik, kteří usilují o spravedlivější a bezpečnější podmínky pro pracovníky na platformách.

Tyto podkladové dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, poskytují hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Maďarsku, Albánii a na Slovensku. Zkoumají rychlý růst digitálních pracovních platforem a mapují typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách v jednotlivých zemích.

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti. Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.