Archiv článků

Afrika stojí v čele globální transformace infrastruktury, přičemž iniciativy jako Global Gateway a Belt and Road Initiative zdůrazňují její strategický význam. Tato diskuse bude zkoumat rozsáhlý infrastrukturní potenciál Afriky a zkoumat roli spolupráce s partnery z Indo-Pacifiku při formování její budoucnosti. Jaké jedinečné příležitosti taková partnerství mohou přinést? Jak mohou být sladěna s cíli místních aktérů při řešení výzev, jako jsou financování, udržitelnost a geopolitické napětí? Připojte se k nám, abychom prozkoumali názory zainteresovaných stran a objevili cesty, jak odemknout infrastrukturní potenciál Afriky.

Proč nakonec Google se svým odvoláním nejspíš neuspěje? Situaci ohledně stanoviska Evropského soudního dvora k rekordní pokutě pro Google za porušování pravidel hospodářské soutěže komentoval pro ČRo Plus výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie podle návrhu postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Návrh okomentovala pro Deník N analytička Zuzana Krulichová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Víc než desetina Čechů se často nebo skoro nikdy nedokáže dopravit za základními službami a činnostmi tak, jak potřebuje. Aspoň občas má potíže s cestami do školy, do práce či k lékaři víc než čtvrtina Čechů. Vyplývá to z nového výzkumu, který zveřejnil portál iRozhlas ve spolupráci s Institutem 2050. Souvislosti a dopady výzkumu přiblížila analytička Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM..

S blížícím se termínem 9. července se EU snaží na poslední chvíli dojednat obchodní dohodu se Spojenými státy. Reakce ze zemí, které by měly být postiženy nejvíce – Slovenska, Maďarska a Česka – však zůstávají tlumené, rozpačité a často nepřínosné. Pro portál Balkan Insights okomentoval Filip Křenek, analytik z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Praha se letos stala dějištěm jubilejního 20. ročníku GLOBSEC Forum 2025, které si za dvě dekády existence vybudovalo pověst jednoho z nejvlivnějších evropských setkání o globální bezpečnosti, geopolitice, technologii a udržitelnosti. Pod záštitou prezidenta Petra Pavla a Ministerstva zahraničních věcí ČR se do hlavního města sjeli představitelé vlád, byznysu i občanské společnosti z téměř 80 zemí.

Rikard Jozwiak je zkušený novinář a dlouholetý pozorovatel EU, který v současnosti působí jako editor pro Evropu ve zpravodajském médiu Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) v Praze. Díky dvěma dekádám reportérské praxe v oblasti Evropské unie a NATO je uznávaný pro svou bystrou analýzu a věcné komentáře k mezinárodnímu dění. Než nastoupil do své současné role, působil Rikard jako bruselský zpravodaj RFE/RL, odkud informoval o mnoha summitech EU a NATO, evropských volbách i klíčových rozhodnutích mezinárodních soudů. Reportáže ho zavedly do většiny evropských metropolí i do Střední Asie, což mu poskytlo jedinečný přehled o proměnlivé roli Evropy na světové scéně. Díky novinářské intuici a geopolitickému nadhledu patří Rikard stále k nejrespektovanějším hlasům, kteří přibližují bruselskou politiku globálnímu publiku.

Na stole je osmnáctý sankční balíček. Evropská komise chce zvýšit tlak na Rusko, aby Moskva zasedla k vyjednávacímu stolu a přistoupila na příměří. Komise se chce zaměřit jak na ruskou stínovou flotilu, tak na ruské banky. Pro STVR komentoval ředitel pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Odborníci varují, že by se Evropa i Spojené státy měly pokusit snížit závislost na čínském průmyslu. Situaci okomentovala analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Jednalo by se o strategický krok z pozice jednotlivých států, jelikož jsme obranu a bezpečnost dlouho zanedbávali a jen spoléhali na USA. Situace je ale i velmi vážná, vidíme tady pokračující ruskou agresi proti Ukrajině a Mark Rutte se shoduje s bezpečnostními experty na tom, že Rusko bude do pěti let schopno napadnout nějaký stát NATO. Pro Horizont 24 komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Evropská komise rozšířila seznam leteckých dopravců, kteří mají zákaz provozu v zemích Evropské unie. Nově na něj zařadila všechny aerolinky certifikované v Tanzanii a Surinamu kvůli vážným a systémovým nedostatkům v tamním leteckém dohledu. Ačkoli se opatření přímo netýká České republiky, může ovlivnit některé české cestující – hrozí zrušené nebo přesměrované lety. Pro Ekonomický deník komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Pokud by slovenský premiér hlasoval proti sankcím, mohl by zrušit obnovení celého sankčního balíku. V červenci končí balík sankcí včetně omezení přístupu ruských bank do systému SWIFT či zákazu vstupu proruských médií na evropský trh. Pro Deník N okomentovala analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Zuzana Krulichová.