Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
24. dubna 2025

Evropské čtvrtky ve Skauťáku

"Současná krize je příležitostí k posílení Evropy." Přijď poslední čtvrtek v měsíci do našeho skautského sousedství a přidej se do otevřené diskuze, která bude následovat po tom, co Monika Ladmanová odprezentuje tento hot take. Monika Ladmanová je vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, pracovala i pro Český helsinský výbor či nadaci Open Society Fund. S evropskou komisařkou Věrou Jourovou připravovala směrnici o slaďování soukromého a pracovního života lidí, kteří pečují o blízkou osobu.
7. dubna 2025

Co nového v Evropském parlamentu? Reflexe plenárního zasedání

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
20. března 2025

Debata Café Evropa: Co všechno se mění s klimatem?

Představujeme Vám další ze série regionálních debat Café Evropa, tentokrát budeme v Březnici!
18. března 2025

Ji.hlava 2025 | Promítání filmu Soudružky a soudruzi

EUROPEUM Institut pro Evropskou politiku ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava Vás srdečně zve na exkluzivní promítání dokumentárního filmu Soudružky a soudruzi.
17. března 2025

Evropská obrana na rozcestí - může EU vybudovat silnější obranný průmysl?

Bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, ve spolupráci s IRSEM EUROPE - Institutem pro strategický výzkum při Vysoké vojenské škole, vás zve na odbornou diskusi o budoucnosti evropského obranného průmyslu.
13. března 2025

Co nového v Evropském parlamentu? Reflexe plenárního zasedání

Rádi bychom Vás pozvali na první ze série debat, která přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
5. března 2025

Kulatý stůl: Orientace v nejistotě - ekonomická bezpečnost EU v éře geopolitického soupeření

Bruselská kancelář EUROPEUM a Stiftung Wissenschaft und Politik vás zvou na odbornou diskusi pod záštitou Think Visegrad Platform o budoucnosti ekonomické bezpečnosti EU ve stále nestabilnějším globálním prostředí.
V médiích
Projekty
Publikace
6. dubna 2025

Střepiny | Obchodní válka rozpoutaná Donaldem Trumpem

Bílý dům uvalil cla na své obchodní partnery ve snaze obnovit suverenitu USA. Pro pořad Střepiny komentuje analytiku Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
4. dubna 2025

New Eastern Europe | Polsko brání Evropu před ruskou hybridní válkou

Co je cílem ruské hybridní války proti Polsku? Je jím podkopat podporu Ukrajiny, a tím v konečném důsledku narušit integritu evropského bezpečnostního řádu zaséváním neshod a rozdělení v EU. Zhoubné úsilí Ruska se zatím ukazuje jako účinné. Obnovená roztržka mezi Polskem a EU kvůli migraci neprospívá nikomu jinému než Rusku a jeho geostrategickým zájmům. Slouží […]
3. dubna 2025

TA3 | Uvalená 20% cla na Evropskou unii

Donald Trump si svojím krokem rozhněval soupeře i dlouhodobé spojence. Nová cla začnou platit už 5. dubna. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
3. dubna 2025

TA3 | Trump uvalil cla na celý svět, na EU 20 %

Donald Trump v podstatě vyhlásil obchodní válku celému světu, včetně svých nejbližších dosavadních spojenců. Dlouhodobě o Evropě mluví jako o konkurentech, teď se k nám chová jako k nepřátelům. Pro ta3 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
3. dubna 2025

iROZHLAS | EU zvažuje v reakci na Trumpova cla ekonomickou ‚bazuku‘. Americké firmy může stát miliardy

Dva roky staré a zatím nikdy nepoužité. Takzvaný nástroj o ochraně před hospodářským nátlakem je jednou z možností, po které může Evropská unie sáhnout v reakci na cla, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Krajní možností by bylo částečné odstřižení amerických bank od evropských veřejných zakázek. Jde o projekty v objemu až dvou bilionů eur ročně (asi 50 bilionů korun). Pro iROZHLAS komentuje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
30. března 2025

CNN Prima News | O emisních povolenkách na dopravu a bydlení se stále jedná

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
1. června 2026

JustGreen

Cílem projektu JustGreen je zapojit občany zemí V4 do debat a dalších forem veřejné angažovanosti v oblasti dekarbonizace ve třech oblastech, které úzce souvisejí s jejich každodenním životem: bydlení, doprava a trh práce. Zapojení veřejnosti spolu s výzkumem má poukázat na konkrétní překážky, s nimiž se občané a komunity setkávají při zavádění opatření šetrných ke klimatu nebo při přizpůsobování se politikám EU v oblasti dekarbonizace.
31. prosince 2025

Celebrating 25 Years of Czech Republic’s NATO Accession

Cílem tohoto projektu je oslavit 25. výročí vstupu České republiky do NATO, který proběhl 12. března 1999. Projekt vychází z historického kontextu vzniku NATO 4. dubna 1949 a jeho hlavním záměrem je oslavit tento důležitý milník. K tomu patří i informování veřejnosti o konkrétních výhodách členství České republiky v NATO a prohloubení povědomí o roli NATO a Spojených států při zajišťování bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Dalším cílem je ukázat sílu a přínosy partnerství mezi Spojenými státy a Českou republikou.
31. prosince 2025

Pomoc nezávislým médiím a organizacím občanské společnosti při zajištění přístupu k spolehlivým informacím o Evropské unii a rozšíření EU na sociální média v Arménii.

Cílem projektu je zajistit přístup k spolehlivým informacím o Evropské unii a procesu jejího rozšíření v prostředí arménských sociálních médií.
2. prosince 2025

Nízkoemisní materiály pro český automobilový průmysl

Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.
31. října 2025

Platform Revolution: utváření budoucnosti pro práci v EU a na západním Balkáně

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.
31. října 2025

REWEU

Projekt (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) je zaměřen na připomenutí „velkého rozšíření“ EU v roce 2004 u příležitosti jeho 20. výročí v květnu 2024. Tato událost měla řadu pozitivních dopadů na utváření Evropy jak ji známe dnes, posílila její bezpečnost, hospodářský potenciál a rozšířila demokracii, princip řádné správy a evropské hodnoty po celém evropském kontinentu.
28. března 2025

Podkladový dokument | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028-2034

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).
27. března 2025

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.
20. března 2025

Policy Brief | Papírový tygr nebo projekt, který mění pravidla hry: Evropská obranná průmyslová strategie a názory ze střední Evropy

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.
20. března 2025

Policy Brief | Posílení součinnosti mezi EU a NATO v zájmu posílení evropské obrany

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.
20. března 2025

Policy Brief | Jak připravit EU na rozšíření: Pohled členských států na rozšíření EU

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.
20. března 2025

Policy Brief | Transformace ukrajinského dopravního systému a jeho perspektivy pro integraci do EU

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.

Sledujte nás na X

Trump tvrdí, že zvýšení cel pro lidi a společnosti nakupující zahraniční produkty posílí domácí výrobu. Cla by ale zasáhla spojence. Pro ČRo Plus komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM @ViktorDanek_

Celý rozhovor si můůžete poslechnout zde: https://shorturl.at/bK7tN

🤝 Máme pro vás další nabídku stáží, tentokrát do výzkumných týmů!

Hledáme dohromady 3 stážisty do našich výzkumných programů Global Europe 🌍, Green Europe 🌱 a Just Europe ⚖️.

Více informací naleznete na našem webu: https://www.europeum.org/nabidky/nabidka-stazi-do-programu-green-europe-global-europe-a-just-europe/

4

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram