Europeum

REWEU

May 01, 2024

The project (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) is focused on the commemoration of the 2004 “big bang” EU enlargement at the occasion of its 20th anniversary in May 2024. This event had numerous positive effects on shaping Europe as we know it today, boosting its security, economic potential, and spreading democracy, good governance and European values across the European continent.

REWEU

May 01, 2024

Projekt (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) je zaměřen na připomenutí „velkého rozšíření“ EU v roce 2004 u příležitosti jeho 20. výročí v květnu 2024. Tato událost měla řadu pozitivních dopadů na utváření Evropy jak ji známe dnes, posílila její bezpečnost, hospodářský potenciál a rozšířila demokracii, princip řádné správy a evropské hodnoty po celém evropském kontinentu.

Policy Paper | Navigating the Digital Workforce Frontier

October 08, 2024

Since the pandemic, telework has been on the rise and is here to stay. In 2023, nearly 1 in 4 employees in the EU worked from home at least part of the time, and almost 75% want to continue teleworking at least several times a month. While teleworking within member states has become relatively easy, cross-border remote work remains fraught with administrative hurdles, costs, and uncertainties —especially for SMEs. In her latest Policy Paper, EUROPEUM Institute Research Fellow Silke Maes explores why remote work is still difficult, why regulating telework isn’t yet a priority, and how tax, social security, and labour law could be adjusted to the era of digital work.

Policy Paper | Navigating the Digital Workforce Frontier

October 08, 2024

Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

Policy paper | Czechia and NATO: Building a more capable, connected and credible European pillar

July 17, 2024

CEE allies are key to building the capabilities-based, European Pillar NATO needs to enact genuine burden shifting and secure the alliance’s future. Dr Benjamin Tallis shows how Czechia can build on recent progress in defense procurement and increase its influence by prioritising the six elements Euro-NATO needs: core national war-fighting capabilities, logistics, military mobility, strategic enablers, air defence and long-range strategic strike.

Policy paper | Česko a NATO: Budování schopnějšího, propojenějšího a důvěryhodnějšího evropského pilíře

July 17, 2024

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Policy paper | Managing imperial decline: a new EU policy towards Russia

July 16, 2024

Russia's full-scale invasion of Ukraine in February 2022 has shattered the post-Cold War international order built upon East-West interdependence and cooperation. The European Union (EU) - which had tried to pursue a strategic relationship with Russia after the collapse of the Soviet Union in 1991 - must now adapt to the geopolitical reality of Russian neo-revisionism. Hugo Blewett-Mundy, an Associate Research Fellow at EUROPEUM Institute, identifies four areas where the EU's policy towards Russia could evolve to confront this emerging security situation in Europe.

Policy paper | Řízení úpadku impéria: nová politika EU vůči Rusku

July 16, 2024

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Policy Brief | Preparing for EU35+: The View from Central Europe

July 08, 2024

Despite the historical support of EU enlargement policy by the Visegrad Four (V4), these Central European states are now faced with the challenge of reconciling their stances with the new realities of the process. As Ukraine and Moldova opened their accession negotiations, the EU seems to be torn on the questions associated with the future enlargement(s) - institutional reforms and changes within the EU budget. Transitioning from economic beneficiaries to potential contributors, the V4 states must evaluate the potential political and economic impacts of new members on both the EU and their domestic levels. Writes and proposes recommendations Vladislava Gubalova from GLOBSEC.

Policy Brief | Příprava na EU35+: Pohled ze střední Evropy

July 08, 2024

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.