Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
20. srpna 2025

Zemědělství 2030: Jak se připravit na evropskou realitu?

Zajímá Vás, jaké výzvy čekají české a evropské zemědělce v následujících letech? Jak ovlivní nový evropský rozpočet Společnou zemědělskou politiku? Co ta přinese v oblasti legislativy, environmentálních opatření i technologických požadavků?
30. července 2025

Veřejné natáčení podcastu Café Evropa na Prague Pride: Svoboda pod tlakem

Zveme vás na speciální debatu Café Evropa v rámci Prague Pride 2025! Proč se ze společenské tolerance stává terč populistických útoků? Jak chránit svobodu, různorodost a otevřenou debatu ve stále polarizovanějším prostředí? Přijďte v pondělí 30. července do Europa Experience na diskuzi!
24. července 2025

Evropské čtvrtky ve Skauťáku

"Prosperitě EU brání teď už víc národní státy než Brusel". Přijď poslední čtvrtek v měsíci do našeho skautského sousedství a přidej se k otevřené diskuzi, která naváže na úvodní podnět od Petra Jonáka, který se dlouhodobě se věnuje otázkám evropské politiky, konkurenceschopnosti a udržitelnosti.
21. července 2025

DEBATA | Jak zchladit Prahu? Město a vlny veder

Rádi bychom vás pozvali na debatu v pondělí 21. července, tentokrát na téma Jak zchladit Prahu. Rok 2024 byl neteplejším v historii měření, navazujíc na do té doby rekordní rok 2023. Kromě rostoucí globální průměrné teploty Evropa zaznamenala mnoho instancí extrémního počasí, včetně letních vln veder. Známý fenomén městského tepelného ostrova se zde setkává s nárůstem počtu po sobě následujících tropických dnů a nocí. Rozpálená města se během noci dostatečně neochladí, což má závažné důsledky – od infrastruktury až po otázky veřejného zdraví.
14. července 2025

Požáry, povodně a extrémní počasí - jak EU pomáhá? Reflexe plenárního zasedání Evropského parlamentu

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát se zaměříme na význam EU při živelných pohromách.
3. července 2025

Evropský čtvrtek u piva

Přijďte 3. července do Pauwel Kwak Bierhuis na neformální debatu o zahraniční politice s Janem Marianem a Viktorem Daňkem. Čeká vás otevřená diskuze, přátelská atmosféra a poctivé belgické pivo!
V médiích
Projekty
Publikace
23. října 2025

Hospodářské Noviny | Nejistota kolem ETS2 brzdí Česku přístup k miliardám pro domácnosti a firmy, upozorňuje expertka

Evropská komise představila úpravy emisního systému ETS2, který od roku 2027 rozšíří své dopady i na domácnosti a dopravu. Nově zavádí pružnější cenový mechanismus, jenž má zamezit prudkému růstu cen povolenek. Zatímco česká vláda změny označuje za svůj úspěch, opozice je považuje jen za kosmetické a varuje před dalším zdražováním tepla i pohonných hmot. Pro Hospodářské Noviny komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
14. října 2025

Euractiv | Křenek: Prvotní šok z návrhu víceletého rozpočtu EU opadl. Očekávám, že základní kontury vyjednávání přežijí

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
12. října 2025

Euractiv | Evropa zblízka | Česká příprava na nový rozpočet EU

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.
10. října 2025

LRT | Babišovo vítězství se slaví v Kremlu – Evropskou unii oslabí další vzpurná země

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
9. října 2025

Svet :24 | Ursula von der Leyen zůstává v čele Evropské komise

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou ustála pokus o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Iniciativy frakcí Patriotů pro Evropu a Levice nakonec nezískaly potřebný počet hlasů. K odvolání Komise by bylo nutné, aby návrh podpořily dvě třetiny přítomných a zároveň většina všech europoslanců. Pro Svet :24 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
9. října 2025

SZ Podcast 5:59 | Babišův evropský comeback

Andrej Babiš se chystá k návratu do čela české vlády — a spolu s ním i výrazný a nevyzpytatelný hráč evropské politiky. Jeho ambice měnit EU, sliby o vypovězení migračního paktu či emisních povolenek a důraz na osobní vazby mezi státníky znovu otevírají otázku, zda se přidá k lídrům jako Robert Fico a Viktor Orbán, nebo zda nakonec překvapivě naváže na umírněnější kurz svého předchůdce Petra Fialy. Pro zpravodajský podcast Seznam Zpráv 5:59 hovořil Viktor Daněk, výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM.
20. února 2019

Zachraňte evropské volby – workshopy pro studenty

S radostí oznamujeme, že zahajujeme projekt Zachraňte evropské volby, který organizujeme ve spolupráci se Zastoupením Friedrich Ebert Stiftung v České republice.
10. ledna 2019

From Warsaw to Tirana: Overcoming the past together

S radostí oznamujeme, že se budeme organizovat projekt ''From Warsaw to Tirana: Overcoming the past together'', který je podpořen z prostředků International Visegrad Fund.
26. října 2018

European Summer School 2018 – "Europe in Transition: Exploring EU’s Futures" Report

V pořadí šestnáctá letní škola European Summer School se uskutečnila v červenci 2018 v Praze. S potěšením jsme přivítali studenty z patnácti různých zemí světa. Letošním tématem byla budoucnost Evropské unie a možné scénáře jejího vývoje.
2. července 2018

EuropaSecura 2018

Jedenáctý ročník našeho projektu EuropaSecura vyvrcholil svým celostátním finálem minulý týden v Brdech. Studenti si na vlastní kůži vyzkoušeli, co všechno čeká zástupce Evropské unie během krizové situace a jak probíhají diplomatická jednání v rámci EU a NATO.
22. března 2018

Future Leaders Europe Evening Talks

Přihlašování na pilotní ročník projektu FLEET je nyní spuštěno!
21. března 2018

Prague Climate Talks 2018

S radostí představujeme pokračování projektu Prague Climate Talks, který vytváří platformu pro expertní diskuze na témata spojená se změnami klimatu. V rámci tohoto projektu se i letos uskuteční několik debat s odborníky a profesionály z relevantních oborů.
28. března 2025

Podkladový dokument | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028-2034

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).
28. března 2025

Doporučení Národního konventu o EU: Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034 -

Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti. Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
28. března 2025

Doporučení Národního konventu o EU | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
27. března 2025

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.
20. března 2025

Policy Brief | Papírový tygr nebo projekt, který mění pravidla hry: Evropská obranná průmyslová strategie a názory ze střední Evropy

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.
20. března 2025

Policy Brief | Posílení součinnosti mezi EU a NATO v zájmu posílení evropské obrany

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.

Sledujte nás na X

Maďarsko čekají letos v dubnu parlamentní volby. Již třetím rokem po sobě se očekává, že růst HDP zůstane pod hranicí 0,5 %. V situaci přetrvávající ekonomické stagnace se nabízí zásadní otázka: může to znamenat začátek konce éry Viktora Orbána?

V nejnovější epizodě Voices of

Duševní nepohoda už dávno není okrajové téma. Rok co rok průzkumy potvrzují, že se s ní potýká značná část evropské populace. Stres, úzkosti, vyhoření nebo pocit vnitřního tlaku se stávají běžnou součástí života. Co s tím ale můžeme dělat?
V této epizodě podcastu Café Evropa

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram