Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
21. července 2025

DEBATA | Jak zchladit Prahu? Město a vlny veder

Rádi bychom vás pozvali na debatu v pondělí 21. července, tentokrát na téma Jak zchladit Prahu. Rok 2024 byl neteplejším v historii měření, navazujíc na do té doby rekordní rok 2023. Kromě rostoucí globální průměrné teploty Evropa zaznamenala mnoho instancí extrémního počasí, včetně letních vln veder. Známý fenomén městského tepelného ostrova se zde setkává s nárůstem počtu po sobě následujících tropických dnů a nocí. Rozpálená města se během noci dostatečně neochladí, což má závažné důsledky – od infrastruktury až po otázky veřejného zdraví.
14. července 2025

Požáry, povodně a extrémní počasí - jak EU pomáhá? Reflexe plenárního zasedání Evropského parlamentu

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát se zaměříme na význam EU při živelných pohromách.
3. července 2025

Evropský čtvrtek u piva

Přijďte 3. července do Pauwel Kwak Bierhuis na neformální debatu o zahraniční politice s Janem Marianem a Viktorem Daňkem. Čeká vás otevřená diskuze, přátelská atmosféra a poctivé belgické pivo!
23. června 2025

Jak se promění evropsko-izraelské vztahy po úderech na Írán? Reflexe plenárního zasedání Evropského parlamentu

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
20. června 2025

DEBATA | EU–Pacifik: Mapování potenciálu africké infrastruktury

Afrika stojí v čele globální transformace infrastruktury, přičemž iniciativy jako Global Gateway a Belt and Road Initiative zdůrazňují její strategický význam. Tato diskuse bude zkoumat rozsáhlý infrastrukturní potenciál Afriky a zkoumat roli spolupráce s partnery z Indo-Pacifiku při formování její budoucnosti. Jaké jedinečné příležitosti taková partnerství mohou přinést? Jak mohou být sladěna s cíli místních aktérů při řešení výzev, jako jsou financování, udržitelnost a geopolitické napětí? Připojte se k nám, abychom prozkoumali názory zainteresovaných stran a objevili cesty, jak odemknout infrastrukturní potenciál Afriky.
17. června 2025

REPORT: Prague Climate Academy – Město a vlny veder: veřejné zdraví

Šesté setkání Prague Climate Academy se konalo dne 17. 6. se v prostorách Britské ambasády v Praze. Diskuze se tentokrát zaměřila růst vln veder, a s nimi i související zdravotní rizika.
V médiích
Projekty
Publikace
10. října 2025

LRT | Babišovo vítězství se slaví v Kremlu – Evropskou unii oslabí další vzpurná země

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
9. října 2025

Svet :24 | Ursula von der Leyen zůstává v čele Evropské komise

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou ustála pokus o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Iniciativy frakcí Patriotů pro Evropu a Levice nakonec nezískaly potřebný počet hlasů. K odvolání Komise by bylo nutné, aby návrh podpořily dvě třetiny přítomných a zároveň většina všech europoslanců. Pro Svet :24 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
9. října 2025

SZ Podcast 5:59 | Babišův evropský comeback

Andrej Babiš se chystá k návratu do čela české vlády — a spolu s ním i výrazný a nevyzpytatelný hráč evropské politiky. Jeho ambice měnit EU, sliby o vypovězení migračního paktu či emisních povolenek a důraz na osobní vazby mezi státníky znovu otevírají otázku, zda se přidá k lídrům jako Robert Fico a Viktor Orbán, nebo zda nakonec překvapivě naváže na umírněnější kurz svého předchůdce Petra Fialy. Pro zpravodajský podcast Seznam Zpráv 5:59 hovořil Viktor Daněk, výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM.
9. října 2025

EURACTIV | Křenek: Reforma rozpočtu EU je třeba. Je načase reflektovat, že se svět mění, jinak nám ujede vlak

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.
8. října 2025

SK Denník N | Motoristé i SPD si ukrojili velká sousta. Babiš riskuje, že by se Česku v EU mohli vyhýbat stejně jako Ficovi

Postoje hnutí ANO, SPD i Motoristů mohou oslabit pozici Česka v Evropské unii. Andrej Babiš tak riskuje, že by se k němu Brusel mohl začít chovat podobně rezervovaně jako k Robertu Ficovi. Pro Dennik N komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
7. října 2025

Televizní Noviny | Vrací se spalovací motory do hry ?

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
20. února 2019

Zachraňte evropské volby – workshopy pro studenty

S radostí oznamujeme, že zahajujeme projekt Zachraňte evropské volby, který organizujeme ve spolupráci se Zastoupením Friedrich Ebert Stiftung v České republice.
10. ledna 2019

From Warsaw to Tirana: Overcoming the past together

S radostí oznamujeme, že se budeme organizovat projekt ''From Warsaw to Tirana: Overcoming the past together'', který je podpořen z prostředků International Visegrad Fund.
26. října 2018

European Summer School 2018 – "Europe in Transition: Exploring EU’s Futures" Report

V pořadí šestnáctá letní škola European Summer School se uskutečnila v červenci 2018 v Praze. S potěšením jsme přivítali studenty z patnácti různých zemí světa. Letošním tématem byla budoucnost Evropské unie a možné scénáře jejího vývoje.
2. července 2018

EuropaSecura 2018

Jedenáctý ročník našeho projektu EuropaSecura vyvrcholil svým celostátním finálem minulý týden v Brdech. Studenti si na vlastní kůži vyzkoušeli, co všechno čeká zástupce Evropské unie během krizové situace a jak probíhají diplomatická jednání v rámci EU a NATO.
22. března 2018

Future Leaders Europe Evening Talks

Přihlašování na pilotní ročník projektu FLEET je nyní spuštěno!
21. března 2018

Prague Climate Talks 2018

S radostí představujeme pokračování projektu Prague Climate Talks, který vytváří platformu pro expertní diskuze na témata spojená se změnami klimatu. V rámci tohoto projektu se i letos uskuteční několik debat s odborníky a profesionály z relevantních oborů.
28. března 2025

Doporučení Národního konventu o EU | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
27. března 2025

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.
20. března 2025

Policy Brief | Papírový tygr nebo projekt, který mění pravidla hry: Evropská obranná průmyslová strategie a názory ze střední Evropy

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.
20. března 2025

Policy Brief | Posílení součinnosti mezi EU a NATO v zájmu posílení evropské obrany

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.
20. března 2025

Policy Brief | Jak připravit EU na rozšíření: Pohled členských států na rozšíření EU

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.
20. března 2025

Policy Brief | Transformace ukrajinského dopravního systému a jeho perspektivy pro integraci do EU

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.

Sledujte nás na X

Maďarsko čekají letos v dubnu parlamentní volby. Již třetím rokem po sobě se očekává, že růst HDP zůstane pod hranicí 0,5 %. V situaci přetrvávající ekonomické stagnace se nabízí zásadní otázka: může to znamenat začátek konce éry Viktora Orbána?

V nejnovější epizodě Voices of

Duševní nepohoda už dávno není okrajové téma. Rok co rok průzkumy potvrzují, že se s ní potýká značná část evropské populace. Stres, úzkosti, vyhoření nebo pocit vnitřního tlaku se stávají běžnou součástí života. Co s tím ale můžeme dělat?
V této epizodě podcastu Café Evropa

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram