Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
23. června 2025

Jak se promění evropsko-izraelské vztahy po úderech na Írán? Reflexe plenárního zasedání Evropského parlamentu

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
20. června 2025

DEBATA | EU–Pacifik: Mapování potenciálu africké infrastruktury

Afrika stojí v čele globální transformace infrastruktury, přičemž iniciativy jako Global Gateway a Belt and Road Initiative zdůrazňují její strategický význam. Tato diskuse bude zkoumat rozsáhlý infrastrukturní potenciál Afriky a zkoumat roli spolupráce s partnery z Indo-Pacifiku při formování její budoucnosti. Jaké jedinečné příležitosti taková partnerství mohou přinést? Jak mohou být sladěna s cíli místních aktérů při řešení výzev, jako jsou financování, udržitelnost a geopolitické napětí? Připojte se k nám, abychom prozkoumali názory zainteresovaných stran a objevili cesty, jak odemknout infrastrukturní potenciál Afriky.
17. června 2025

REPORT: Prague Climate Academy – Město a vlny veder: veřejné zdraví

Šesté setkání Prague Climate Academy se konalo dne 17. 6. se v prostorách Britské ambasády v Praze. Diskuze se tentokrát zaměřila růst vln veder, a s nimi i související zdravotní rizika.
12. června 2025

GLOBSEC 2025: Evropa na křižovatce – v současném chaosu musíme vzít svůj osud pevně do rukou

Praha se letos stala dějištěm jubilejního 20. ročníku GLOBSEC Forum 2025, které si za dvě dekády existence vybudovalo pověst jednoho z nejvlivnějších evropských setkání o globální bezpečnosti, geopolitice, technologii a udržitelnosti. Pod záštitou prezidenta Petra Pavla a Ministerstva zahraničních věcí ČR se do hlavního města sjeli představitelé vlád, byznysu i občanské společnosti z téměř 80 zemí.
2. června 2025

REPORT: Debata | Zelená a digitální — nepřehlédli jsme sociální oblast?

Dne 2. 6. se na Vysoké škole ekonomické v Praze konala debata na téma budoucnosti zelené a digitální Evropy. Hostkou byla ředitelka pro sociální práva a začleňování na Generálním ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování Evropské komise Katarina Ivanković-Knežević a debatu moderoval ředitel Centra evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů Jarolím Antal
29. května 2025

REPORT: Evropský čtvrtek ve Skauťáku se Štěpánem Černým

Poslední květnový čtvrtek jsme se opět sešli ve Skautském institutu na další z pravidelných debat o evropských tématech. Květnovým hostem byl Štěpán Černý, generální ředitel evropské sekce na Úřadu vlády, který v červnu odjíždí jako velvyslanec v COREPER I do Bruselu. Štěpán zahájil debatu výrokem: "U Charkova se umíra i za Prahu". V tomto reportu vám přinášíme fotogalerii z eventu a také exkluzivní rozhovor se Štěpánem Černým o tom, co je to vlastně COREPER a jaká práce Štěpána v Bruselu čeká. 
V médiích
Projekty
Publikace
9. října 2025

EURACTIV | Křenek: Reforma rozpočtu EU je třeba. Je načase reflektovat, že se svět mění, jinak nám ujede vlak

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.
8. října 2025

SK Denník N | Motoristé i SPD si ukrojili velká sousta. Babiš riskuje, že by se Česku v EU mohli vyhýbat stejně jako Ficovi

Postoje hnutí ANO, SPD i Motoristů mohou oslabit pozici Česka v Evropské unii. Andrej Babiš tak riskuje, že by se k němu Brusel mohl začít chovat podobně rezervovaně jako k Robertu Ficovi. Pro Dennik N komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
7. října 2025

Televizní Noviny | Vrací se spalovací motory do hry ?

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
6. října 2025

Seznam Zprávy | Peníze, které tekly do Česka, už nepřijdou. Experti radí, jak je nahradit

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
5. října 2025

European Newsroom | Analytici: Vítězství ANO není pro Brusel dobrou zprávou, Babiš však není Orbán

Vítězství Andreje Babiše by mohlo vyvolat obavy v Bruselu, ale analytici se domnívají, že výsledek bude záviset na jeho budoucím kabinetu. Navzdory spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem je Babiš považován spíše za pragmatika než za tvrdého euroskeptika, takže prudký obrat v české zahraniční politice je nepravděpodobný. Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, se k tomu vyjádřil pro European Newsroom.
4. října 2025

České Noviny | Analytici: Vítězství ANO není pro Brusel dobrá zpráva, nicméně Babiš není Orbán

Vítězství Andreje Babiše by podle bruselských analytiků nebylo pozitivním signálem pro EU, rozhodující ale bude charakter jeho kabinetu. Přestože je srovnáván s Viktorem Orbánem, odborníci jej označují spíše za pragmatika než za radikálního euroskeptika, což naznačuje, že česká zahraniční politika nemusí projít zásadním obratem. Pro České Noviny komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.
14. února 2018

Posílení kapacity občanských aktivistů na Krymu v oblasti fundrasingu, šíření nezávislých informací a advokacie na evropské úrovni

Projekt je implementovaný ve spolupráci s Internews Ukraine a podpořený Programem transformační spolupráce TRANS Ministerstva zahraničních věcí ČR.
8. února 2018

One Hundred Years On: a New Central Europe from the Ruins?

Gábor Egry v rámci projektu 1918 CEE Identity vypracoval esej, která se vztahuje k blížícímu se stoletému výročí od pádu středo a východoevropských impérií. Autor v ní mimo jiné analyzuje společné historické dědictví jejich nástupnických států.
18. ledna 2018

European Summer School 2018 – “Europe in Transition: Exploring EU’s Futures”

V červenci proběhne již 16. ročník letní školy European Summer School. Letošní program bude zaměřený na budoucí vývoj EU. Pro studenty přihlášené do 31. ledna platí nabídka snížené ceny.
16. ledna 2018

Charting a new path for a reinforced and improved V4-France cooperation

S radostí oznamujeme, že se budeme podílet jako spoluorganizátoři na projektu ''Charting a new path for a reinforced and improved V4-France cooperation'', který je podpořen z prostředků International Visegrad Fund.
22. prosince 2017

CIVPOL – Civil Diplomacy on Migration Project

S radostí oznamujeme, že jsme součástí projektu CIVPOL, projekt, jehož cílem je identifikovat roli a činnosti zemí V4 v oblasti managementu migrační krize v rámci regionu a poskytnout doporučení pro budoucí pomoc v souvislosti s řízením hranic, humanitárními / etnicko-náboženskými záležitostmi a právními závazky.
16. října 2017

European Summer School 2017 – "Challenged Union: Making Sense of the Troublemakers" Report

Patnáctý ročník letní školy European Summer School proběhl v červenci 2017 v Praze a přivítali jsme na něm 20 studentů z více než 10 zemí světa. Zastřešujícím tématem letošní letní školy byly výzvy, jimž Evropská unie v současnosti čelí.
20. března 2025

Policy Brief | Jak připravit EU na rozšíření: Pohled členských států na rozšíření EU

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.
20. března 2025

Policy Brief | Transformace ukrajinského dopravního systému a jeho perspektivy pro integraci do EU

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.
20. března 2025

Policy Brief | Po 7. říjnu: politika EU vůči izraelsko-palestinskému konfliktu v letech 2023-2024

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem byla po fázi plné konfrontace zastavena příměřím uzavřeným na konci roku 2024. Situace však zdaleka není stabilní a její dopady jsou dlouhodobé. Překvapení způsobené útokem ze 7. října sdílí i Evropská unie. Nová iterace krize na Blízkém východě představovala pro evropské společenství další velkou politickou výzvu, která se překrývala s výzvami souvisejícími s rusko-ukrajinskou válkou, migrační krizí a dalšími naléhavými otázkami vyžadujícími zapojení Unie. Politika EU vůči Izraeli a Palestině se ocitla pod drobnohledem a situace opět poukázala na rozsáhlou míru rozporů mezi státy EU, což ovlivnilo sílu a vnímání jejích kroků. Píše Michał Wojnarowicz, analytik Izraele a Palestiny v programu pro Blízký východ a Afriku Polského institutu mezinárodních vztahů, ve svém politickém dokumentu.
17. března 2025

Report | Evropská obrana na rozcestí: Může EU vybudovat silnější obranný průmysl?

Dne 17. března bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, spolupořádala s IRSEM Europe (Institut pro strategický výzkum při Vojenské škole) veřejnou akci s názvem „Evropská obrana na rozcestí: Může EU vybudovat silnější obranný průmysl?“. Akce se konala v prostorách IRSEM-Europe na adrese Rue de Namur 73 za účasti třiceti sedmi předních odborníků, tvůrců politik a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo analyzovat zásadní proměnu bezpečnostní architektury Evropy a zvážit výzvy a příležitosti při budování nezávislejšího evropského rámce obrany a bezpečnosti.
5. března 2025

Report | Navigace nejistotou: Ekonomická bezpečnost EU v éře geopolitické rivality

Dne 5. března bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, spolupořádala s SWP Brussels – Stiftung Wissenschaft und Politik kulatý stůl s názvem „Navigace nejistotou: Ekonomická bezpečnost EU v éře geopolitické rivality“. Akce se konala v Résidence Palace na Rue de la Loi za účasti 16 odborníků. Cílem diskuse bylo prozkoumat, jak může nová Evropská komise vyvinout soudržnou a proaktivní strategii ekonomické bezpečnosti za účelem posílení odolnosti a konkurenceschopnosti EU uprostřed rostoucích geopolitických a ekonomických výzev.
22. ledna 2025

Blog | Drží česká a slovenská diplomacie ženy stranou?

Tento blog se zabývá současnými společenskými a politickými problémy, které jsou hlavní příčinou nízkého zastoupení žen ve slovenském a českém diplomatickém prostředí. A to navzdory opakovaným iniciativám, evropským politickým agendám a dalším snahám, které tuto nerovnováhu nedokázaly zlepšit. Píše Kristína Gerová, stážistka bruselské kanceláře.

Sledujte nás na X

Maďarsko čekají letos v dubnu parlamentní volby. Již třetím rokem po sobě se očekává, že růst HDP zůstane pod hranicí 0,5 %. V situaci přetrvávající ekonomické stagnace se nabízí zásadní otázka: může to znamenat začátek konce éry Viktora Orbána?

V nejnovější epizodě Voices of

Duševní nepohoda už dávno není okrajové téma. Rok co rok průzkumy potvrzují, že se s ní potýká značná část evropské populace. Stres, úzkosti, vyhoření nebo pocit vnitřního tlaku se stávají běžnou součástí života. Co s tím ale můžeme dělat?
V této epizodě podcastu Café Evropa

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram