Archiv článků

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem byla po fázi plné konfrontace zastavena příměřím uzavřeným na konci roku 2024. Situace však zdaleka není stabilní a její dopady jsou dlouhodobé. Překvapení způsobené útokem ze 7. října sdílí i Evropská unie. Nová iterace krize na Blízkém východě představovala pro evropské společenství další velkou politickou výzvu, která se překrývala s výzvami souvisejícími s rusko-ukrajinskou válkou, migrační krizí a dalšími naléhavými otázkami vyžadujícími zapojení Unie. Politika EU vůči Izraeli a Palestině se ocitla pod drobnohledem a situace opět poukázala na rozsáhlou míru rozporů mezi státy EU, což ovlivnilo sílu a vnímání jejích kroků. Píše Michał Wojnarowicz, analytik Izraele a Palestiny v programu pro Blízký východ a Afriku Polského institutu mezinárodních vztahů, ve svém politickém dokumentu.

Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.