Archiv článků

Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti. Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Evropská unie odmítá zlevnit energie zrušením emisních povolenek, přestože by to podle českých ekonomů a podnikatelů přineslo největší úlevu. Místo toho přichází s vlastním plánem, jak snížit ceny elektřiny a plynu. Situaci pro iDnes komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Francie a Velká Británie vyšlou na Ukrajinu tým expertů, který má zhodnotit potřeby tamní armády. Oznámily to na summitu koalice ochotných v Paříži, kde se sešli zástupci třiceti zemí včetně české delegace vedené premiérem Petrem Fialou. Co dalšího summit přinesl? A jakým směrem se mohou ubírat mírová jednání v následujících týdnech? Pro Český rozhlas Plus situace komentoval generální ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Evropské automobilky investují v USA už desítky let, a zavedení cel proto považují za ránu pod pás. Rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit 25% cla na automobily vyrobené mimo USA kritizuje i evropská asociace autoprůmyslu ACEA. Nové opatření podle výrobců nepřímo dopadne i na českou Škodovku a její dodavatele. Jak velký zásah to skutečně bude, záleží na konkrétním seznamu výrobků, na které se cla budou vztahovat — ten zatím znám není. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uklidňuje, že dopady na Česko by měly být spíše mírné. Pro CNN Prima News situaci komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V historicky prvním rozhovoru jsme se potkali s Jovanou Jović Tadić, projektovou manažerkou z Institutu EUROPEUM, která představila projekt JustGreen.

V době zhoršující se bezpečnostní situace se stále častěji ozývají hlasy volající po přehodnocení rozpočtových priorit. Měli bychom místo dekarbonizace investovat více do obrany? Lze vůbec financovat Zelenou dohodu a zároveň udržet efektivní obranné kapacity? Pro Český Rozhlas Plus komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Jednotný přístup Evropy tradičně komplikuje Maďarsko, které pomoc Ukrajině otevřeně odmítá. Společnou evropskou obranu komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Prezident Petr Pavel se tento týden vydal do Moldavska. V rámci státní návštěvy chce řešit bilaterální vztahy obou zemí a také současnou bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě. Vztahy Česka s Moldavskem komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.