EU

Volodymyr Zelenskyj v Londýně zdůraznil, že mírový plán na ukončení války musí vzniknout výlučně za podmínky jednoty Evropská unie, Spojené státy americké a Ukrajina. Současně oznámil, že společný mírový návrh bude dokončen do úterý a poté předán USA a zároveň zopakoval, že Ukrajina není ochotna přistoupit na územní ústupky. Tento článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš byl jmenován premiérem a v následujících dnech ho čeká sestavení nové vlády. Klíčovým momentem jeho nástupu do funkce bude také prosincový summit Evropské rady v Bruselu, kde se budou řešit zásadní otázky budoucího směřování EU, včetně podpory Ukrajiny a unijního rozpočtu. Účast na summitu má pro Babiše výrazný politický i symbolický význam. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Andrej Babiš (71, ANO) se chystá 18. prosince znovu zastupovat Česko na Evropské radě v Bruselu. Jeho účast značí významný návrat na evropskou scénu – jak symbolický, tak politický. Kvůli vyřešení střetu zájmů se vzdal Agrofertu, což umožnilo prezidentu Petrovi Pavlovi jeho jmenování premiérem. Pro Blesk Zprávy komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš usiluje o účast na prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu, který pro něj představuje symbolický návrat na klíčovou evropskou scénu. Účast na summitu je pro něj důležitým politickým i osobním testem, zda jej evropští lídři znovu přijmou mezi sebe. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Nový systém emisních povolenek ETS2 přinese postupné zdražování fosilních paliv pro domácnosti i dopravu. Přestože se neočekává okamžitý cenový šok, v dlouhodobém horizontu bude nutné počítat s vyššími náklady a s nutností přechodu na čistější zdroje energie. Klíčovou roli přitom hraje i využití evropských fondů na pomoc domácnostem s transformací. Podcast okomentoval Viktor Daněk, zástupce výkonného ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Škoda Auto se stala klíčovým motorem růstu skupiny Volkswagen díky silným prodejům a úspěšné proměně značky. Výrazné výsledky v elektromobilitě potvrzují její strategický význam. Článek komentoval Filip Křenek, analytik think-tanku EUROPEUM.

Přijďte 1. prosince na debatu ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“, kde se tentokrát zaměříme na klimatické cíle EU pro rok 2040.

Práce na platformách ve státech V4 a na západním Balkáně rychle roste, ale zůstává nedostatečně regulovaná, což představuje rizika pro pracovníky i sociální systémy. Závěrečná zpráva, jejíž autorkou je Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, financovaná nadací Stiftung Mercator, vyzývá k regionálně specifickým reformám s cílem posílit legislativní rámec, kontrolní mechanismy, ochranu pracovníků a sběr dat. Současně zdůrazňuje potřebu širší spolupráce na národní i evropské úrovni.

Srdečně Vás zveme na pondělní konferenci EU Enlargement Forum, kde se uskuteční série diskusí o poučení z minulých rozšíření EU, roli žen v přístupových procesech a významu usmíření v evropské integraci.