konkurenceschopnost EU

Zítra to bude přesně rok od vydání Draghiho zprávy, ve které bývalý šéf Evropské centrální banky detailně popsal hluboké, ekonomické problémy Evropské Unie. Také nastínil návod, jak znovu nastartovat konkurenceschopnost členských států. K Dragiho zprávě se vyjádřil Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

Začátkem září uběhne rok od zveřejnění Draghiho zprávy, která varuje Evropskou unii před oslabováním konkurenceschopnosti. „Pokud se nestane něco skutečně radikálního, Evropa nemůže obstát v globálním světě s velkými hráči, jako jsou Spojené státy a Čína,“ říká Viktor Daněk, výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Kompas konkurenceschopnosti, který nyní představila Evropská komise, ukazuje, kam se vydat, aby EU zůstala silná, inovativní a nezávislá. Udává směr a zmiňuje hlavní milníky na cestě k vyšší konkurenceschopnosti. Pro Euractiv.cz komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská komise představila kompas konkurenceschopnosti, který by měl navigovat práci Evropské komise v tomto mandátu. Jednoduše jde o návod, jak snížit úpadek Evropy na světovém trhu. Pro TN.cz komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Podoba příštího víceletého finančního rámce EU (MFF) na období 2028–2034 je tématem jedné z klíčových debat, před kterými stojí nové unijní instituce. Mezi hlavní otázky patří, kolik prostředků bude k dispozici pro financování zelené transformace evropských ekonomik. Sílí totiž přesvědčení, že k dosavadním klimatickým cílům a regulacím přijímaným na unijní úrovni chybí adekvátně nastavené pobídky a podpora. V Polify Briefu píší analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek a analytik AMO Tomáš Jungwirth Březovský.

Evropa stojí na křižovatce a musí se orientovat ve složitém prostředí, kde se kříží hospodářská konkurenceschopnost, energetická bezpečnost a klimatické cíle. EU, která byla v minulosti zastáncem otevřeného obchodu, nyní čelí rostoucímu tlaku v důsledku vysokých nákladů na energii, závislosti na surovinách a konkurence v oblasti čistých technologií. K těmto výzvám se přidává potřeba zvýšit odolnost v podmínkách rostoucího geopolitického napětí a klesající podpory veřejnosti pro politiky v oblasti klimatu. V tomto politickém dokumentu se analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek zabývá tím, jak může EU využít obchodní politiku, kapitál a energetické trhy, aby si zajistila své postavení ve světě a podpořila ekologičtější a konkurenceschopnější budoucnost. Středoevropské země, jako je Česko, hrají v tomto úsilí klíčovou roli, neboť prosazují otevřené trhy a zároveň se potýkají s ekonomickou a energetickou závislostí a zranitelností.

Ceny baterií do elektromobilů táhne dolů klesající hodnota klíčových kovů, jako jsou lithium a kobalt, ale také levná čínská produkce, která dnes dominuje na světových trzích. Čína zároveň ovládá hodnotový řetězec klíčových materiálů a má zájem si tuto dominanci zachovat, zmiňuje v rozhovoru pro Ekonomický deník projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V průběhu nedávného summitu v Bruselu politici diskutovali o klíčových otázkách týkajících se situace na Ukrajině, Blízkém východě, vztahů s Tureckem a konkurenceschopnosti Evropské unie vůči USA a Číně. Podle ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka je důležité, aby čeští politici a diplomaté byli při těchto diskusích aktivní. Komentář poskytl TN.cz.