Ukrajina

Ve veřejném prostoru se objevují hlasy, které volají po změně směřování EU v různých oblastech včetně vojenské spolupráce či zahraniční politiky. Téma, které by i po evropských volbách mělo zůstat důležité, je podpora Ukrajiny. Mají evropské volby potenciál změnit intenzitu podpory? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Současný formát států V4 momentálně nemá společná témata, skupina se rozdělila do dvou dvojic, které se rozcházejí v názorech na mnoho oblastí, zejména v otázce Ukrajiny. Zájmy Maďarska a Slovenska však nejsou v rozporu s ostatními, i když to tvrdí jejich lídři. Na setkání se také mluvilo o konfliktu na Blízkém východě, kde je Česko v menšině ve své plné podpoře Izraele. Summit ministrů zahraničí a situaci ve V4 komentoval pro TN Live zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Státy Evropské unie schválily pomoc ve formě navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur. Rozhodnutí o vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině představuje důležitý krok směrem k posílení podpory země proti ruské agresi. Pro RTVS vznik fondu a jeho možné důsledky komentoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Ačkoli Viktor Orbán nesplnil svou hrozbu vetovat návrh EU na pomoc Ukrajině, otevřel jí diskusi o potřebě práva veta v EU. Má ještě smysl nebo se z něj stal jen vydírací nástroj? Vetování navíc není jediným způsobem, jak návrh zablokovat. Kromě něj může jednomyslnost ohrozit i tzv. blokační menšina, kdy může předložení návrhu zabránit skupina nejméně čtyř států reprezentujících alespoň 35 % obyvatel EU. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, komentoval pro týdeník Respekt pozici České republiky v EU a možnou reformu schvalovacích mechanismů.

Nová Evropská strategie pro obranný průmysl reaguje především na ukrajinskou potřebu dodávek munice kvůli ruské agresi. Zahrnuje opatření jako podpora kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na zapojení evropských forem do veřejných zakázek, podpora národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy a rozvoj pevnějších vazeb s Ukrajinou a NATO. Pro Euractiv financování nové strategie okomentovala Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku Institutu EUROPEUM.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil v úterý Prahu, setkal se s českým prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou, krátce navštívil i česko-francouzské jaderné fórum. Program státní návštěvy a její vliv rozebral v rozhovoru pro TN.cz výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Setkání lídrů EU a NATO v Paříži přineslo výsledek ve formě výzvy na posílení obranyschopnosti zemí a zvýšení dodávek munice na Ukrajinu. Více o důvodech a důsledcích této mimořádně rychle svolané schůzky mluvil výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek pro RTVS.

České vlády se vždy pasovaly do role výrazných příznivců rozšíření Evropské unie a nejinak je tomu i u té současné. Kabinet Petra Fialy z ODS by dokonce možná byl rád považovaný za ten, který pro přistoupení nových členů do společného klubu zatím z českých vlád udělal nejvíc.

Může si Ukrajina vzít poučení od českého přístupu k plánu obnovy? Alina Boiko se ve svém textu zaměřuje na českou implementaci Plánu pro oživení a odolnost, která by mohla pomoci ukrajinským autoritám zlepšit jejich schopnost implementovat nové politické zásady.

Dne 1. února se konal mimořádný summit Evropské rady. Během summitu byl hlavním tématem podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu jako součást víceletého evropského rozpočtu. Přestože balíček ještě v prosinci blokovalo Maďarsko, byl nyní schválen. Událost a její okolnosti pro Euractiv blíže okomentoval ředitel naší bruselské kanceláře a zástupce ředitele Žiga Faktor.

Bylo odmítavé postavení Maďarska poskytnout finanční pomoc Ukrajině hlavní obavou celého Summitu? Pusťte si rozhovor s Živou Faktore, vedoucím naší bruselské kanceláře a zástupcem ředitele, který toto téma komentuje pro slovenskou RTVS.