Archiv článků

Dne 16. července 2025 představila Evropská komise svůj návrh na příští viaceroční finanční rámec (MFF) pro období 2028–2034. Tím byl zahájen proces, který pravděpodobně povede k dlouhému vyjednávání mezi institucemi EU a může trvat až do konce roku 2027. Policy paper analyzuje diskuse, které předcházely zveřejnění návrhu, zdůrazňuje klíčové prvky očekávané v nadcházejícím MFF a zachycuje kompromisy, kterým budou muset tvůrci politik čelit během vyjednávání. Zároveň analýza nabízí konkrétní doporučení pro české i evropské politiky s ohledem na specifický kontext České republiky i širší evropské souvislosti.

Je to právě rok, kdy se Evropský parlament v současném složení oficiálně ujal funkce po loňských eurovolbách. Institut pro evropskou politiku proto na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu uspořádal druhý ročník žebříčku vlivu českých europoslanců/-kyň, a to s cílem zhodnotit, jak se po prvním roce nového mandátu českým zástupcům/-kyním daří.

Ve stále více nehostinném politickém prostředí záleží při přípravě veřejné diskuse na každé ingredienci. Inspirujte se u světoznámých šéfkuchařů Donalda Trumpa, Alice Weidelové a Marine Le Penové a snadno se naučte kulinářskému umění. Recept vám přinesly stážistky našeho pracovního programu Eva Mullholand, Jessica Jahn a Rime Ourhim.

Jan Dusík působí v Evropské komisi jako zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA). Ve své roli se zaměřuje na propojení environmentálních politik se zdravím obyvatel a ochranou mořských ekosystémů. V minulosti působil jako ministr životního prostředí ČR a jako regionální ředitel Programu OSN pro životní prostředí. S Janem Dusíkem jsme hovořili v rámci bezpečnostní konference GLOBSEC, kde jsme diskutovali o propojení klimatické bezpečnosti a evropské zelené transformace.

Rikard Jozwiak je zkušený novinář a dlouholetý pozorovatel EU, který v současnosti působí jako editor pro Evropu ve zpravodajském médiu Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) v Praze. Díky dvěma dekádám reportérské praxe v oblasti Evropské unie a NATO je uznávaný pro svou bystrou analýzu a věcné komentáře k mezinárodnímu dění. Než nastoupil do své současné role, působil Rikard jako bruselský zpravodaj RFE/RL, odkud informoval o mnoha summitech EU a NATO, evropských volbách i klíčových rozhodnutích mezinárodních soudů. Reportáže ho zavedly do většiny evropských metropolí i do Střední Asie, což mu poskytlo jedinečný přehled o proměnlivé roli Evropy na světové scéně. Díky novinářské intuici a geopolitickému nadhledu patří Rikard stále k nejrespektovanějším hlasům, kteří přibližují bruselskou politiku globálnímu publiku.

S blížícím se létem 2025 se evropská města připravují na další sezónu rekordních teplot. Vlny veder představují vážnou výzvu pro městskou infrastrukturu, ekonomiku, veřejné zdraví i ekosystémy. Rizika spojená s horkem dnes tvoří více než 85 % úmrtí souvisejících s klimatem napříč Evropou. Tato studie zkoumá dopady vln veder na města a městské obyvatelstvo a představuje různé typy adaptačních strategií využívaných v Evropě i jinde ve světě. Zaměřuje se také na účinná opatření ke zmírnění účinků veder, jako jsou městské klimatické útočiště, stínění, vodní prvky a veřejná komunikace.

Změna klimatu již dávno není abstraktní hrozbou v budoucnu, ale realitou, která má už dnes konkrétní dopady na naše životy i ekonomiku. Rostoucí náklady změny klimatu až šestinásobně převyšují náklady na její zmírnění. A Česku se investice do zelené transformace může vrátit až 3,6krát, nejvíce ve veřejném rozpočtu a v energetice. ČR má navíc k dispozici historicky největší objem evropských peněz na podporu transformace, zhruba 1 bilion Kč. To poskytuje výjimečnou příležitost, jak posílit ekonomiku, zvýšit její odolnost a modernizovat ji směrem k vyšší přidané hodnotě.

Marcin Przychodniak v policy briefu analyzuje současný přístup Evropské unie k Číně v kontextu měnících se transatlantických vztahů a rostoucího napětí mezi USA, EU a Čínou. Studie zároveň upozorňuje na klíčové výzvy – od narůstající závislosti na čínských surovinách přes otázky investic až po nutnost posílení obranných nástrojů EU proti ekonomickému nátlaku. Práce nabízí doporučení, jak efektivněji chránit evropské zájmy a bezpečnost v době rostoucího geopolitického napětí.

Evropský automobilový průmysl čelí zásadní změně. V souvislosti s aktualizací evropské legislativy o cirkulárním hospodaření s vozidly apelují neziskové organizace, analytická centra a zástupci recyklačního odvětví na Evropský parlament a Radu, aby stanovili ambicióznější cíle pro využití recyklované oceli při výrobě aut. Signatáři společného prohlášení požadují důraznější kroky k tomu, aby se recyklovaná ocel stala běžnou součástí automobilové výroby.

Dne 29. dubna uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, expertní kulatý stůl s názvem „Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady na střední Evropu.“ Akce se konala v prostorách The Library Ambiorix na adrese Square Ambiorix 10 a probíhala podle pravidla Chatham House za účasti 14 odborníků. Cílem diskuse bylo analyzovat probíhající transformaci Německa v kontextu překrývajících se ekonomických, geopolitických a strukturálních výzev a jejich dopad na širší evropskou politiku.

V rychle se měnícím geopolitickém prostředí čelí Evropská unie novým výzvám v oblasti technologické politiky, zejména v souvislosti s druhou administrativou Donalda Trumpa. Policy brief přináší deset cílených doporučení, jak vybudovat realistickou a účinnou evropskou technologickou strategii. Policy brief zdůrazňuje nutnost snížit technologickou závislost Evropy, zaměřit se na klíčové oblasti, podporovat adopci technologií pro zvýšení produktivity a zajistit otevřené a konkurenční digitální trhy.

Náš nejnovější policy brief je určen tvůrcům politik, zástupcům státních orgánů a expertům, kteří ovlivňují vývoj klimatické politiky v ČR. Text z pera výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Zelená Evropa Jany Abíkové mapuje dopravní potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel v ČR a poskytuje argumenty pro včasné a kompletní přijetí ETS2 a vhodnou alokaci SKF tak, aby dopravní chudoba byla minimalizována. Brief vyhodnocuje možná řešení a diskutovaná opatření, která by mohla být financována z národního Sociálního klimatického plánu a snížit tak dopad systému ETS2 na nízkopříjmové domácnosti.