24. února 2026
Veřejné natáčení podcastu Café Evropa: Jak změnily čtyři roky války Ukrajinu?
Zveme vás na veřejné natáčení podcastu Café Evropa. Tentokrát o tom jak se vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině čtyři roky od jeho začátku.
Půlroční organizační a komunikační stáž od března 2026
Rádi byste se podíleli na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? Hledáme aktivní a kreativní vysokoškolské studenty/studentky ideálně se zaměřením na mezinárodní vztahy nebo evropská studia. Termín stáže je od března 2026 do září 2026.
Přihlášky přijímáme do 15. února 2026.
Nová epizoda podcastu
#39 Evropa, má vlast
Necelá třetina Čechů by šla bránit svoji vlast v případě ozbrojeného konfliktu. Je to málo, nebo hodně? A jsou Češi hrdí na svou zemi i 36 let po sametové revoluci? A co dělat proto, abychom se v Evropě cítili jako doma? Na tyto i další otázky jsme se 17. listopadu ptali socioložky Paulíny Tabery, investora, člena aktivních záloh a spoluzakladatele Skupiny D Jana Veverky a bezpečnostního analytika Institutu mezinárodních studií FSV UK Vojtěcha Bahenského.
EuroLens Journal #2: Cena za nečinnost
A je to tady – druhé vydání našeho odborného časopisu EuroLens! Toto číslo navazuje na úspěch prvního vydání a opět přináší rozhovory s experty, komentáře a články na bezpečnostně-politická i mimo-politická témata. Najdete v něm také přehled chystaných akcí, konferencí a mnoho dalšího.
Doufáme, že pro vás bude zajímavým a inspirativním zdrojem informací a užitečným pomocníkem ve vaší práci.
Nová epizoda podcastu
Jan Lukačevič: Jak si poradit v krizových situacích?
Víte jak si poradit v případě delšího blackoutu? Co by rozhodně nemělo chybět v evakuačním zavazadle? Nebo, kde máte nejbližší úkryt v případě vyhlášeného poplachu?
O tom, jak se připravit na krizové situace se můžete dočíst v nové příručce Ministerstva vnitra s názvem “72 hodin”. V nejnovější epizodě podcastu Café Evropa vám přinášíme rozhovor s jejím spoluautorem, kosmickým inženýrem a popularizátorem vědy Janem Lukačevičem.
O Institutu EUROPEUM
EUROPEUM je nezávislý think-tank zaměřený na evropský integrační proces. Provádíme původní výzkum a organizujeme veřejné aktivity. Dále formulujeme nové myšlenky a doporučení ke zlepšení domácí a evropské politiky.
Události
Pořádáme pravidelné semináře, debaty, konference, workshopy a kulaté stoly zaměřené na aktuální evropská témata.
Více informací
Projekty
Naše dlouhodobé projekty pomáhají zvyšovat povědomí o Evropské unii a posilují mezinárodní spolupráci.
Více informací
Články
Náš výzkumný tým publikuje články reagující na témata spojená (nejen) s evropskou integrací.
Více informací
Události
Pořádáme pravidelné semináře, debaty, konference, workshopy a kulaté stoly zaměřené na aktuální evropská témata.
Více informací
Projekty
Naše dlouhodobé projekty pomáhají zvyšovat povědomí o Evropské unii a posilují mezinárodní spolupráci.
Více informací
Články
Náš výzkumný tým publikuje články reagující na témata spojená (nejen) s evropskou integrací.
Více informací
Nadcházející události
Uplynulé události
26. února 2026
Evropský čtvrtek u piva s Tomášem Prouzou
Zveme vás na další Evropský čtvrtek u piva! Dorazte 26. února v 17:00 doPauwel Kwak Bierhuis na neformální debatu o tom, co pro Střední Evropuznamená členství v EU. Hot take této debaty zní: Střední Evropa přijalazápadní standard života, ale odmítá západní standard chování anebnavalte prachy a hodnoty si nechte. Diskutovat budeme tentokrát sTomášem Prouzou, Prezidentem […]
16. února 2026
Dohoda EU se státy Mercosur: Jen obchodní smlouva nebo strategická aliance?
Přijďte s námi 16. února 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.
11. února 2026
Diskuze o úsporných renovacích bydlení: Jak snížit účty za energie a kde mohou domácnosti získat podporu?
Přijďte na veřejnou debatu o energeticky úsporných renovacích bytů a domů, kvalitě bydlení a o tom, jak vysoké náklady na energie ovlivňují každodenní život domácností. Zaměříme se na motivace i bariéry, se kterými se majitelé domů či bytů potýkají, když chtějí zvýšit komfort bydlení a snížit účty za energie.
12. ledna 2026
Co nás čeká v roce 2026?
Rok 2026 přinese Evropské unii nové výzvy. Přijďte je s námi 12. ledna 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.
1. prosince 2025
Ambice vs realita: Co přinesou EU klimatické cíle pro rok 2040?
Přijďte 1. prosince na debatu ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“, kde se tentokrát zaměříme na klimatické cíle EU pro rok 2040.
1. prosince 2025
Konference EU Enlargement Forum 2025
Srdečně Vás zveme na pondělní konferenci EU Enlargement Forum, kde se uskuteční série diskusí o poučení z minulých rozšíření EU, roli žen v přístupových procesech a významu usmíření v evropské integraci.
27. listopadu 2025
Evropský čtvrtek u piva s Tomášem Pojarem
Přijďte 27. listopadu do Pauwel Kwak Bierhuis na neformální debatu o zahraniční politice a aktuálních evropských a bezpečnostních tématech s Tomášem Pojarem a Viktorem Daňkem. Čeká vás otevřená diskuze, přátelská atmosféra a navíc na vás zdarma čekají dvě belgická piva a drobné pohoštění.
V médiích
Projekty
Publikace
13. února 2026
Seznam Zprávy | Další plán jak nakopnout EU. Digitální identita všem lidem i firmám
Evropská unie do konce roku 2026 zavede jednotnou digitální identitu pro občany i firmy. Nová EU Digital Identity Wallet umožní ukládat doklady, podepisovat smlouvy či ověřovat totožnost napříč členskými státy během několika kliknutí. Cílem je snížit administrativu, ušetřit náklady a odstranit bariéry v rámci jednotného trhu, zároveň však projekt vyvolává otázky ohledně ochrany dat a možného tlaku na povinné využívání systému. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.
21. ledna 2026
voxpot | Globus, nebo bazuka? Jak odpoví Evropa na Trumpovy hrozby
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Evropu hrozbami cel a otevřeně zpochybňuje suverenitu Grónska. Evropská unie proto hledá rovnováhu mezi snahou o dialog a tvrdšími protiopatřeními, včetně využití takzvané ekonomické „bazuky“. Podle expertů musí Evropa vystupovat sebevědomě a jednotně, jinak riskuje další oslabování transatlantických vztahů i vlastního postavení ve světě. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
19. ledna 2026
Deník N | Fico byl s Trumpem méně než hodinu. Data z fotografií ukazují průběh návštěvy
Návštěva premiéra Roberta Fica u Donalda Trumpa v Mar-a-Lago nepřinesla žádné oficiální výstupy, přesto jej Fico doma prezentoval jako významný diplomatický úspěch. Analytik Martin Vokálek setkání komentuje, přičemž Ficovu zahraniční politiku považuje za nerozumnou a tvrdí, že "Slovensko riskuje, že se nechá roztrhat na všechny čtyři světové strany."
19. ledna 2026
Teraz.sk | Analytik: EU by měla reagovat jednotně a odmítnout nátlak Trumpa
Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek upozorňuje, že Evropská unie by měla jednotně reagovat na výroky Donalda Trumpa týkající se možného tlaku na Dánsko v souvislosti s Grónskem. Podle něj by EU měla na nejbližším summitu potvrdit společnou pozici a vyslat signál, že odmítá využívání ekonomických hrozeb jako nástroje politického nátlaku. Zároveň zdůrazňuje, že Unie by měla upřednostnit dialog, ale být připravena využít i právní nástroje na ochranu svých zájmů, pokud by k nátlaku skutečně došlo.
12. ledna 2026
Čínská elektromobilová bublina splaskává. Zahltí evropský trh falešné ojetiny?
Čínský trh s elektromobily zpomaluje, zatímco státní podpora je postupně omezována a domácí poptávka slábne. Čínští výrobci proto stále více hledají odbytiště v zahraničí, včetně Evropy, což může ovlivnit budoucí ceny elektromobilů i konkurenční tlak na evropské automobilky. Podle analytiků však nejde o kolaps čínského trhu, ale spíše o jeho konsolidaci, v níž přežijí jen nejsilnější hráči, což Evropě dává čas přizpůsobit svou strategii elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.
2. ledna 2026
„Situace není katastrofická.“ Desítka hlavních geopolitických rizik a příležitostí pro Ukrajinu v roce 2026. Spoiler: část rizik si Ukrajina vytváří sama.
Vyhlídky na ukončení války na Ukrajině v roce 2026 zůstávají nejisté a budou záviset na globálním geopolitickém vývoji od Washingtonu po Peking. Vedle rizik, jako je kolísající role USA, politická roztříštěnost Evropy či posilování spolupráce Ruska s Čínou, se však Ukrajině otevírají i významné příležitosti – zejména v podobě rychlejší evropské integrace a posílení její role v evropské bezpečnostní architektuře. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
1. června 2026
JustGreen
Cílem projektu JustGreen je zapojit občany zemí V4 do debat a dalších forem veřejné angažovanosti v oblasti dekarbonizace ve třech oblastech, které úzce souvisejí s jejich každodenním životem: bydlení, doprava a trh práce. Zapojení veřejnosti spolu s výzkumem má poukázat na konkrétní překážky, s nimiž se občané a komunity setkávají při zavádění opatření šetrných ke klimatu nebo při přizpůsobování se politikám EU v oblasti dekarbonizace.
31. března 2026
Postoj České republiky k e-mobilitě, ETS2 a SCF v období po roce 2025
Tento projekt nadále sleduje a vyhodnocuje zavádění systému ETS2 a rozdělování prostředků z fondu SCF, aby bylo zajištěno, že zdroje jsou využívány efektivně a spravedlivě. Zároveň poskytuje podrobnou analýzu dostupnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti dopravy a zkoumá trendy, inovace a politické přístupy v oblasti udržitelné mobility, které mohou posílit dlouhodobou odolnost.
31. března 2026
25 and Counting – The Voices of Visegrad
Nadace Res Publica spolu se svými partnery z V4 spustila unikátní projekt s názvem Hlasy Visegrádské čtyřky , který zahrnuje krátká videa a vysvětlující texty. Hlavním cílem je poskytnout mediální pokrytí klíčových témat relevantních pro Visegrádský region, zvýšit povědomí a zajistit lepší přístup k informacím.
31. prosince 2025
Celebrating 25 Years of Czech Republic’s NATO Accession
Cílem tohoto projektu je oslavit 25. výročí vstupu České republiky do NATO, který proběhl 12. března 1999. Projekt vychází z historického kontextu vzniku NATO 4. dubna 1949 a jeho hlavním záměrem je oslavit tento důležitý milník. K tomu patří i informování veřejnosti o konkrétních výhodách členství České republiky v NATO a prohloubení povědomí o roli NATO a Spojených států při zajišťování bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Dalším cílem je ukázat sílu a přínosy partnerství mezi Spojenými státy a Českou republikou.
31. prosince 2025
Pomoc nezávislým médiím a organizacím občanské společnosti při zajištění přístupu k spolehlivým informacím o Evropské unii a rozšíření EU na sociální média v Arménii.
Cílem projektu je zajistit přístup k spolehlivým informacím o Evropské unii a procesu jejího rozšíření v prostředí arménských sociálních médií.
2. prosince 2025
Nízkoemisní materiály pro český automobilový průmysl
Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.
18. února 2026
Policy Paper | „Chytré telefony na kolech“: propojená vozidla a kybernetická bezpečnost EU
Rostoucí popularita čínských propojených vozidel v Evropě zesílila obavy týkající se kybernetických bezpečnostních rizik, včetně jejich potenciálního využití ke sledování, špionáži a kybernetickým útokům. Tyto debaty často odkazují na regulační reakce a hodnocení rizik vypracovaná v jiných zemích, zejména ve Spojených státech. Čína však sama vyvinula jeden z nejrozsáhlejších regulačních a technických standardizačních rámců pro propojená vozidla na světě, píše Paulina Uznańska.
17. února 2026
Report | Rozšiřování EU pod geopolitickým tlakem: bezpečnostní výzvy a vnější vlivy na západním Balkáně
Jak geopolitické změny proměňují perspektivy rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně? Tento podkladový dokument shrnuje odbornou debatu věnovanou vývoji politiky rozšíření EU v regionu západního Balkánu v podmínkách měnícího se bezpečnostního prostředí a rostoucího vlivu externích aktérů. Diskuze ukazuje, že po ruské invazi na Ukrajinu se rozšíření stalo nejen technickým procesem založeným na plnění podmínek, ale také strategickým nástrojem evropské bezpečnosti. Účastníci upozorňují na nerovnoměrný pokrok zemí západního Balkánu, přetrvávající problémy v oblasti právního státu a demokratických reforem i rostoucí vliv externích aktérů, zejména Ruska a Číny. Publikace zároveň zdůrazňuje potřebu zachovat princip merit-based conditionality, posilovat postupnou integraci prostřednictvím konkrétních benefitů pro občany a zlepšit strategickou komunikaci EU směrem k místním společnostem. Klíčovým závěrem je, že důvěryhodnost a úspěch rozšiřování budou záviset na schopnosti EU kombinovat geopolitickou naléhavost s dlouhodobou podporou demokratické transformace regionu.
5. února 2026
Report | Revize cenových pojistek systému ETS2
ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen?
Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).
31. prosince 2025
Policy Paper | Od REARMingu k SAFEty: trendy rozvoje obranných schopností V4
Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.
27. prosince 2025
Policy paper | Po USAID: Co česká zkušenost ukazuje o evropské pomoci Ukrajině
Evropa uzavírá rok 2025 ve stejné strategické debatě, která definovala jeho začátek, avšak dnes již za podmínek výrazně vyšší nejistoty a napětí. Kontinent se snaží vymezit vlastní strategickou autonomii a zároveň hledá odpověď na diplomatický „blitzkrieg“ přicházející z Washingtonu, zatímco se stále rozhoduje o podmínkách spravedlivého míru na Ukrajině i o budoucím bezpečnostním uspořádání celého evropského prostoru. Namísto aktivního utváření vlastního rámce poválečného uspořádání však Evropská unie stále častěji zaujímá spíše reaktivní postoj, píší Eva Rybková a Maria Gorbatova. Publikace vznikla v roce 2025 v rámci projektu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM s názvem „Evropa jako dlouhodobý úkol – zastoupení českého think - tanku v Bruselu“. Projekt byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy. (edited)
20. prosince 2025
Policy paper | 2025: Noví lídři a opozdilci v procesu rozšiřování EU
Balíček rozšíření EU pro rok 2025 poukazuje na jasné rozlišení, které se v posledních letech vytvořilo mezi zeměmi postupujícími na své cestě k členství v EU prostřednictvím přijímání a provádění reforem a těmi, které z různých důvodů zaostávají. Evropská unie dlouhodobě uplatňovala regionální přístup vůči zemím západního Balkánu a východní Evropy (tzv. „Asociovaná trojice“). Je však zřejmé, že je zapotřebí diferencovanějšího přístupu, neboť rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř obou rozšiřovacích regionů se prohlubují, píše Jana Faktor Juzová.
Sledujte nás na X
Poslechněte si náš podcast
Partneři
Napište nám
Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.
Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Staroměstské náměstí 4/1,
110 00, Praha 1
110 00, Praha 1
+420 212 246 552
europeum@europeum.org