Archiv článků

Přijďte s námi 16. února 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Evropská unie do konce roku 2026 zavede jednotnou digitální identitu pro občany i firmy. Nová EU Digital Identity Wallet umožní ukládat doklady, podepisovat smlouvy či ověřovat totožnost napříč členskými státy během několika kliknutí. Cílem je snížit administrativu, ušetřit náklady a odstranit bariéry v rámci jednotného trhu, zároveň však projekt vyvolává otázky ohledně ochrany dat a možného tlaku na povinné využívání systému. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

Přijďte na veřejnou debatu o energeticky úsporných renovacích bytů a domů, kvalitě bydlení a o tom, jak vysoké náklady na energie ovlivňují každodenní život domácností. Zaměříme se na motivace i bariéry, se kterými se majitelé domů či bytů potýkají, když chtějí zvýšit komfort bydlení a snížit účty za energie.

ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen? Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).

Dne 28. ledna 2026 uspořádaly Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Lobbio v Bruselu hybridní kulatý stůl věnovaný připravované iniciativě Evropský štít pro demokracii.

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Evropu hrozbami cel a otevřeně zpochybňuje suverenitu Grónska. Evropská unie proto hledá rovnováhu mezi snahou o dialog a tvrdšími protiopatřeními, včetně využití takzvané ekonomické „bazuky“. Podle expertů musí Evropa vystupovat sebevědomě a jednotně, jinak riskuje další oslabování transatlantických vztahů i vlastního postavení ve světě. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Návštěva premiéra Roberta Fica u Donalda Trumpa v Mar-a-Lago nepřinesla žádné oficiální výstupy, přesto jej Fico doma prezentoval jako významný diplomatický úspěch. Analytik Martin Vokálek setkání komentuje, přičemž Ficovu zahraniční politiku považuje za nerozumnou a tvrdí, že "Slovensko riskuje, že se nechá roztrhat na všechny čtyři světové strany."

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek upozorňuje, že Evropská unie by měla jednotně reagovat na výroky Donalda Trumpa týkající se možného tlaku na Dánsko v souvislosti s Grónskem. Podle něj by EU měla na nejbližším summitu potvrdit společnou pozici a vyslat signál, že odmítá využívání ekonomických hrozeb jako nástroje politického nátlaku. Zároveň zdůrazňuje, že Unie by měla upřednostnit dialog, ale být připravena využít i právní nástroje na ochranu svých zájmů, pokud by k nátlaku skutečně došlo.

Rok 2026 přinese Evropské unii nové výzvy. Přijďte je s námi 12. ledna 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Čínský trh s elektromobily zpomaluje, zatímco státní podpora je postupně omezována a domácí poptávka slábne. Čínští výrobci proto stále více hledají odbytiště v zahraničí, včetně Evropy, což může ovlivnit budoucí ceny elektromobilů i konkurenční tlak na evropské automobilky. Podle analytiků však nejde o kolaps čínského trhu, ale spíše o jeho konsolidaci, v níž přežijí jen nejsilnější hráči, což Evropě dává čas přizpůsobit svou strategii elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

Vyhlídky na ukončení války na Ukrajině v roce 2026 zůstávají nejisté a budou záviset na globálním geopolitickém vývoji od Washingtonu po Peking. Vedle rizik, jako je kolísající role USA, politická roztříštěnost Evropy či posilování spolupráce Ruska s Čínou, se však Ukrajině otevírají i významné příležitosti – zejména v podobě rychlejší evropské integrace a posílení její role v evropské bezpečnostní architektuře. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.