Archiv článků
Prohlédněte si všechny články a objevte více zajímavých témat!

Dohoda EU se státy Mercosur: Jen obchodní smlouva nebo strategická
Přijďte s námi 16. února 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Report | Revize cenových pojistek systému ETS2
ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen?
Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).

Deník N | Fico byl s Trumpem méně než hodinu. Data z fotografií ukazují průběh návštěvy
Návštěva premiéra Roberta Fica u Donalda Trumpa v Mar-a-Lago nepřinesla žádné oficiální výstupy, přesto jej Fico doma prezentoval jako významný diplomatický úspěch. Analytik Martin Vokálek setkání komentuje, přičemž Ficovu zahraniční politiku považuje za nerozumnou a tvrdí, že "Slovensko riskuje, že se nechá roztrhat na všechny čtyři světové strany."

Teraz.sk | Analytik: EU by měla reagovat jednotně a odmítnout nátlak Trumpa
Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek upozorňuje, že Evropská unie by měla jednotně reagovat na výroky Donalda Trumpa týkající se možného tlaku na Dánsko v souvislosti s Grónskem. Podle něj by EU měla na nejbližším summitu potvrdit společnou pozici a vyslat signál, že odmítá využívání ekonomických hrozeb jako nástroje politického nátlaku. Zároveň zdůrazňuje, že Unie by měla upřednostnit dialog, ale být připravena využít i právní nástroje na ochranu svých zájmů, pokud by k nátlaku skutečně došlo.

Co nás čeká v roce 2026?
Rok 2026 přinese Evropské unii nové výzvy. Přijďte je s námi 12. ledna 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Čínská elektromobilová bublina splaskává. Zahltí evropský trh falešné ojetiny?
Čínský trh s elektromobily zpomaluje, zatímco státní podpora je postupně omezována a domácí poptávka slábne. Čínští výrobci proto stále více hledají odbytiště v zahraničí, včetně Evropy, což může ovlivnit budoucí ceny elektromobilů i konkurenční tlak na evropské automobilky. Podle analytiků však nejde o kolaps čínského trhu, ale spíše o jeho konsolidaci, v níž přežijí jen nejsilnější hráči, což Evropě dává čas přizpůsobit svou strategii elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

„Situace není katastrofická.“ Desítka hlavních geopolitických rizik a příležitostí pro Ukrajinu v roce 2026. Spoiler: část rizik si Ukrajina vytváří sama.
Vyhlídky na ukončení války na Ukrajině v roce 2026 zůstávají nejisté a budou záviset na globálním geopolitickém vývoji od Washingtonu po Peking. Vedle rizik, jako je kolísající role USA, politická roztříštěnost Evropy či posilování spolupráce Ruska s Čínou, se však Ukrajině otevírají i významné příležitosti – zejména v podobě rychlejší evropské integrace a posílení její role v evropské bezpečnostní architektuře. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Policy Paper | Od REARMingu k SAFEty: trendy rozvoje obranných schopností V4
Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.

Celebrating 25 Years of Czech Republic’s NATO Accession
Cílem tohoto projektu je oslavit 25. výročí vstupu České republiky do NATO, který proběhl 12. března 1999. Projekt vychází z historického kontextu vzniku NATO 4. dubna 1949 a jeho hlavním záměrem je oslavit tento důležitý milník. K tomu patří i informování veřejnosti o konkrétních výhodách členství České republiky v NATO a prohloubení povědomí o roli NATO a Spojených států při zajišťování bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Dalším cílem je ukázat sílu a přínosy partnerství mezi Spojenými státy a Českou republikou.

Think Visegrad Newsletter 2025
Think Visegrad Newsletter - January Think Visegrad Newsletter - February Think Visegrad Newsletter - March Think Visegrad Newsletter - April Think Visegrad Newsletter - May Think Visegrad Newsletter - June Think Visegrad Newsletter - July Think Visegrad Newsletter - August Think Visegrad Newsletter - September Think Visegrad Newsletter - October Think Visegrad Newsletter - November […]

Pomoc nezávislým médiím a organizacím občanské společnosti při zajištění přístupu k spolehlivým informacím o Evropské unii a rozšíření EU na sociální média v Arménii.
Cílem projektu je zajistit přístup k spolehlivým informacím o Evropské unii a procesu jejího rozšíření v prostředí arménských sociálních médií.

Problémům navzdory. Českému automobilovému průmyslu se daří. Co ho čeká příští rok?
Navzdory vysokým cenám energií, geopolitické nejistotě a silnému zahraničnímu tlaku zůstává český automobilový průmysl v dobré kondici. Produkce se v roce 2025 drží na vysoké úrovni a Česko patří mezi evropské země s nejsilnějším meziročním růstem výroby. Klíčovou výhodou tuzemského automotive je schopnost rychlé adaptace, vysoké využití výrobních kapacit a úspěch na evropském trhu, zejména v oblasti elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.