Archiv článků

Filmový štáb od roku 2013 sledoval Mustafu Najema, Svitlanu Zališčuk a Serhije Leščenka a jejich boj za demokracii na Ukrajině. Ti v průběhu zaznamenaných let zásadně změnili svou roli – od aktivismu se dostali k vysoké politice.

Zveme vás na veřejné natáčení podcastu Café Evropa. Tentokrát o tom, jak dnes vypadá moderní vlastenectví a jak se proměňuje vztah občanů k vlastní zemi v globalizovaném světě.

Druhá Babišova vláda chce přesunout evropskou agendu přímo pod premiéra, což výrazně oslabí roli Ministerstva zahraničí. Diplomacie v Bruselu však zůstane klíčovým hráčem, zejména díky silnému Stálému zastoupení a spolupráci s vládní Sekcí pro evropské záležitosti. Vláda nyní řeší i to, kdo bude premiérovým „šerpou“ a hlavním koordinátorem evropské politiky. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

Maďarsko vstupuje půl roku před parlamentními volbami do vyhrocené fáze politického souboje. Nová konzervativní strana Tisza vedená Péterem Magyarem si udržuje silnou podporu a zpochybňuje dlouhodobou dominanci Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Zatímco Tisza dokázala převzít iniciativu v utváření politických témat, Fidesz se snaží reagovat intenzivní mediální kampaní a osvědčenou strategií hledání „nepřátel“. Přestože podpora obou táborů stagnuje, výsledek zůstává otevřený a bude záviset na tom, kdo dokáže přesvědčivěji oslovit voliče v posledních měsících před volbami. lánek napsal Yusuke Ishikawa, nerezidentní odborný spolupracovník think-tanku EUROPEUM.

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost rozšířit své znalosti o transatlantických vztazích díky týdennímu programu! Během listopadového týdne se zapojíte do diskuzí s odborníky a získáte neocenitelný vhled do složité dynamiky, která utváří vztahy mezi Evropou a Severní Amerikou.

Svět stále masivně investuje do snižování emisí, ale většina států přesto neplní Pařížskou dohodu a globální oteplování pokračuje. Ačkoli emise v některých zemích stagnují nebo klesají, škody způsobené extrémním počasím rostou a přetrvává problém „černých pasažérů“ – státy mají krátkodobou motivaci nejednat. Do debaty navíc vstupují geopolitické vlivy, zejména Čína a USA, jejichž klima politika se výrazně mění. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vás zve na veřejnou debatu o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jak se Evropa a včetně států střední a východní Evropy — může aktivněji zapojit v době globálních změn. Přijďte si poslechnout přední experty a dozvědět se, co mohou proměny amerických priorit znamenat pro Evropu.

A je to tady – druhé vydání našeho odborného časopisu EuroLens! Toto číslo navazuje na úspěch prvního vydání a opět přináší rozhovory s experty, komentáře a články na bezpečnostně-politická i mimo-politická témata. Najdete v něm také přehled chystaných akcí, konferencí a mnoho dalšího. Doufáme, že pro vás bude zajímavým a inspirativním zdrojem informací a užitečným pomocníkem ve vaší práci.

Zveme vás na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu.

Česko požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků v rámci migračního paktu, protože bylo zařazeno mezi státy se „závažnou migrační situací“. Podle Martina Vokálka existuje vysoká šance, že Česká republika takovou výjimku získá – mimo jiné kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které přijala. O finální podobě výjimky rozhodnou členské státy v prosinci. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.